Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě žalovaná fakticky načerpala částku ve výši [částka]. Žalovaná se revolvingový úvěr zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši [částka]. Žalovaná však porušila svoje povinnosti stanovené ve smlouvě, když neuhradila minimální měsíční splátku splatnou dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] první upomínku k úhradě dlužné částky, dne [datum] druhou upomínku k úhradě dlužné částky. Žalovaná na jednotlivé upomínky nereagovala, a proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a v předžalobní výzvě vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovanou nesplacenou jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady na upomínkování ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu žalované uvedené v Centrálním výpisu obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Totožnost žalované byla ověřena ve spojitosti s verifikační platbou ve výši [částka]. Na základě smlouvy čerpala žalovaná peněžní prostředky v celkové výši Dále z bankovního účtu žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná z uvedeného účtu nepřevedla žádné finanční prostředky na účet žalobkyně uvedený ve smlouvě s výjimkou dvou (verifikačních) plateb po [částka]. Žalovaná se revolvingový úvěr zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši [částka]. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 57,99 % p. a. z dosud čerpané a dosud nesplacené části jistiny s tím, že úrok se počítá na denní bázi. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 76,18 %. Žalovaná se v souladu s čl. 5 smlouvy a contrario dostala se splátkami do prodlení, konkrétně se splátkou splatnou dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v upomínce ze dne [datum], následně v další upomínce ze dne [datum]. Žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou informovala v předžalobní výzvě ze dne [datum] a vyzvala ji k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Podle čl. 5.8. smlouvy je v případě prodlení žalované se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. v daném případě smluvní pokuta činí částku ve výši [částka] vypočtenou dle vzorce dlužná jistina * 0,001 * 16, tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání žalobního návrhu. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z podacího lístku, s žádostí o úhradu dlužné částky do [datum]. K dnešnímu dni žalovaná ničeho neuhradila.
5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytovaný domácnostem v dubnu 2024 činila 15,31 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tj. v daném případě 45,93 % průměrné úrokové sazby spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 57,99 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru v dubnu 2024 téměř 4krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 76,18 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2024 výši 9,14 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě ve výši 76,18 % je víc jak 8krát vyšší.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.
14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou.
15. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě.
16. Nicméně provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši [částka]. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, resp. to z provedeného dokazování nevyplynulo a žalovaná ani nic takového netvrdila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku v celkové výši [částka] a je povinna z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částku do [datum], přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od [datum], rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru 97 % ku 3 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je 94 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši [částka], z toho 94 % představuje částku ve výši (zaokrouhleno) [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.