Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatný celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že v případě prodlení s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatný celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], kterým se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši [částka] splacen nejpozději 23. 69. 10. 2025. Žalovaná však dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu dosud neuhradila.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] požádala o možnost uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách á [částka], což je částka, která odpovídá reálným finančním možnostem žalované a představuje maximální možnou výši, splátky tak, aby byla schopna závazek řádně a dlouhodobě plnit. K výzvě soudu předložila žalovaná přehled příjmů a výdajů domácnosti žalované.
3. Soud ve věci nařídil dne [datum] ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.
4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku žalované zaslán dne [datum].
5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byl na bankovní účet žalované č. [č. účtu] poskytnut finanční prostředky v celkové výši [částka], a to dne [datum] á [částka], dne [datum] á [částka] a dne [datum] á [částka]. Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvním úrokem v celkové výši [částka], do [datum], a to v měsíčních splátkách. Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 112 % ročně, v dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. [hodnota] a č. [hodnota] ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 191,80 %, dle dodatku č. [hodnota] ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. [hodnota] a č. [hodnota] ke smlouvě výši 189,50 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná nezaplatila ničeho, resp. žalovaná ani nic taková netvrdila, až byla soudem vyzvána k tvrzení rozhodných skutečností, označení důkazů k jejich prokázání a poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene. Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátek se tak žalovaná dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Předžalobní výzvou sepsanou dne [datum], která byla dle podacího lístku zaslána žalované dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů.
6. Z přehledu příjmů a výdajů domácnosti žalované vyplývá, že má měsíční příjem á [částka] a vyživovací povinnost vůči 3 nezletilým dětem. V domácnosti žije s žalovanou p. [jméno FO] s měsíčním příjmem á [částka], který je v insolvenčním řízení s předpokládanou měsíční splátkou á [částka]. V majetku domácnosti je 5 automobilů (1 prodaný, nepřevedený, 1 nepojízdný), přičemž celková hodnota vozidel je do [částka]. Jedno z vozidel je aktuálně nabízeno k prodeji s tím, že výtěžek bude použit na úhradu závazku projednávaného v soudním řízení. Příjmy domácnosti jsou celkem cca [částka]. Výdaje domácnosti jsou nájemné včetně energií á [částka], splátky úvěrů a závazků á [částka], tarify T-Mobile á [částka], pojištění vozidel á [částka], televizní a rozhlasové poplatky á cca [částka] a potraviny á [částka], tj. celkem výdaje á cca [částka]. Domácnosti žalované tak zbyde cca [částka] měsíčně.
7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2024 činila 8,53 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tj. v daném případě 25,59 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 112 % ročně (v dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ve výši 110,85 % ročně, v dodatku č. [hodnota] a č. [hodnota] ke smlouvě ve výši 111,14 % ročně) tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2024 cca 13 krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 197,80 % (dle dodatku č. [hodnota] ke smlouvě výši 188,70 % ročně, dle dodatku č. [hodnota] a č. [hodnota] ke smlouvě výši 189,50 %). Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2024 výši 8,85 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je cca 22 krát vyšší.
8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo také „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.
20. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalované splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala před poskytnutím úvěru (peněžité zápůjčky) úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nereagovala na usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka], které bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne [datum] a ve kterém byla žalobkyně vyzvána k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a současně poučena o nebezpečí neúspěchu ve věci v případě neunesení důkazního břemene.
21. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSÚ, a smlouva uzavřená mezi účastníky je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, nikoliv pouze relativně. Absolutní neplatnost smlouvy byla zakotvena novelou ZSÚ provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. účinnou od [datum] a je eurokonformní (viz čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 ZSÚ povinna vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.
22. Pro úplnost soud uvádí, že smlouva by byla absolutně neplatná i pro rozpor s dobrými mravy. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům.
23. Smlouva o úvěru je proto podle § 588 o. z. jako celek absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 a násl. o. z. vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.
24. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši [částka], a to dne [datum] á [částka], dne [datum] á [částka] a dne [datum] á [částka] převodem na bankovní účet žalované. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 2991 a násl. o. z. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru.
25. S ohledem na judikaturu rozsudek Nevyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] uložil soud žalované tímto rozsudek vrátit toliko jistinu nikoliv úroky z prodlení. Dle citovaného rozsudku (bod 17): „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
26. K žádosti žalované, na kterou žalobkyně ani přes výzvu soudu nereagovala, a listinám předloženým žalovanou týkajících se příjmů a výdajů její domácnosti, rozhodl soud o lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované plnit peněžitý dluh v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Soud je toho názoru, že výše pravidelných měsíčních splátek á [částka] je s ohledem na finanční situaci žalované přiměřená, odpovídá reálným možnostem žalované a umožní jí postupné a řádné uhrazení dluhu ( v podrobnostech viz výše). Současně soud uvedl, že v případě prodlení žalované s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Z vyjádření žalované vyplývá, že nemá v úmyslu se plnění své povinnosti vyhýbat, naopak má zájem svůj dluh postupně a řádně uhradit. Soud tak vyhověl žádosti žalované o splácení dluhu ve splátkách. Žalovaná by měla být současně motivována splátky řádně a včas platit, a to s ohledem na riziko splatnosti celého dluhu v případě prodlení s úhradou splátky (byť i jediné, a to i částečně).
27. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšná, a to v poměru cca 84 % ku 16 %, tj. celkem převaha úspěchu žalobkyně je cca 68 %. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokátky za dva úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, za jeden úkon právní služby ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. [částka] (předžalobní upomínka) podle 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a dále soudním poplatkem ve výši [částka]. Tedy celkem náklady řízení jsou ve výši [částka], z toho 64 % představuje částku ve výši cca [částka].
29. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k žádosti žalované, její finanční situaci a snaze dostát svým závazkům stanovena rovněž ve splátkách (v podrobnostech viz výše).
30. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
31. Nad rámec soud konstatuje, že za předžalobní výzvu přiznal soud žalobkyni odměnu ve výši ½ mimosmluvní odměny, neboť ji s ohledem na její rozsah a obsah považuje za jednoduchou výzvu k plnění odpovídající § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu.
32. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než [částka] do [částka], 5 % z této částky, tedy v daném případě [částka], tj. 5 % z částky [částka]. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila [částka]. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa] -jih částku ve výši [částka], a to na účet č. [č. účtu] vedený u České národní banky, variabilní symbol [var. symbol]. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.