Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

20 C 6/2024

Soud: Okresní soud Plzeň-jihDatum rozhodnutí: 26. 8. 2026Č. j.: 20 C 6/2024-40Samosoudkyně: JUDr. Teodora Chvalová LL.M.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2026Předmět řízení: O zaplacení 18 900 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPJ:2026:20.C.6.2024.1
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (56) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení resp. částky [částka] s příslušenstvím, a to konkrétně dlužné jistiny ve výši [částka], představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou ve výši [částka] zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení ve výši [částka]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], vyplývá, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní výzvě.

5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

6. Původní věřitel, společnost [právnická osoba], IČ [IČO] (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] téhož dne v hotovosti [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr poplatek ve výši [částka] představující součet úroku ve výši [částka], částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (částka za komfortní poskytnutí a splácení činí [částka] a částka za flexibilní splácení činí [částka]). Dále žalovaný podpisem přistoupila i k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka], která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného, respektive částka ve výši [částka] při snížení o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a/nebo doplňkové pojištění, se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti ve 41 měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka ve výši [částka]. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, (dále jen „RPSN“), je ve smlouvě uvedena ve výši 105,30 %, smluvní úroková sazba ve výši 69 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil celkem částku ve výši [částka].

7. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2022 činila 9,69 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tj. v daném případě 29,07 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ve výši 86,00 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v říjnu 2022 téměř 9krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v říjnu 2022 u spotřebitelských úvěru výše 10,17 %. Ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] je RPSN stanovena ve výši 141,56 %, tj. téměř 14krát více.

8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v květnu 2021 činila 7,36 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tj. v daném případě 22,08 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 69 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v květnu 2021 více jak 9 krát. RPSN dle databáze ARAD, sestava 1193, činila v květnu 2021 u spotřebitelských úvěru výše 7,66 %. Ve Smlouvě je RPSN stanovena ve výši 105,30 %, tj. téměř 14 krát více.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle § 2991 odst. 2. o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícímu závěru. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně hodnotí jako smlouvu o úvěru podle § 2390 o. z., kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se zabýval hlediskem souladu smlouvy s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou.

21. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku lze podle § 576 o. z. oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nedošlo.

22. Současně soud uvádí, že žalobkyně neunesla ani důkazní břemeno týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když přes výzvu soudu ze dne [datum], která byla doručena právnímu zástupci žalobkyně dne [datum], sice doplnila tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného, avšak nedostatečně (toliko o zákaznickou kartu ze dne [datum] a rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), ač byla upozorněna že v případě neunesení důkazního břemene se může vystavit nebezpečí neúspěchu ve věci.

23. Smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná podle § 588 o. z. (zjevný rozpor s dobrými mravy), potažmo i § 87 zákona o ochraně spotřebitele.

24. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou rozdílem mezi poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši [částka], která představuje nesplacenou jistinu. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částku do tří dnů, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

25. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (vyjma příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokátky za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

27. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací