Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyní žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému dne [datum] na jeho účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] peněžité prostředky ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Následně byl žalovaný dne [datum] právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný dosud nic neuhradil.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku na společnost [právnická osoba], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.
4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], měla žalovanému dne [datum] poskytnout peněžité prostředky ve výši [částka], a to převodem účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Banka k dotazu soudu však sdělila, že uvedená částka sice byla poskytnuta na tento účet, ale majitelem účtu, který fungoval od [datum] do [datum], byl po celou dobu [Jméno žalovaného], narozený [datum], tj. nikoliv žalovaný, který k uvedenému účtu neměl ani dispoziční oprávnění. O této skutečnosti informoval soud žalobkyni s žádostí o vyjádření přípisem ze dne [datum], doručeném právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]. Soud opakovaně urgoval vyjádření žalobkyně písemně dne [datum] (doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]), a dále také telefonicky [datum]. Do dnešního dne se žalobkyně, resp. její právní zástupce, nevyjádřili.
5. Nad rámec soud uvádí, že k osobě žalovaného bylo zjištěno, že dne [datum] byl podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Vyhláškou ze dne [datum] č.j. KSPL [spisová značka] - A-2 bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného, ale do [datum], tj. do dne rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp.zn. [spisová značka] nebylo rozhodnuto o úpadku žalovaného (dlužníka), a soud tak není povinen civilní řízení přerušit.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v tomto případě nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, když po provedeném dokazování bylo prokázáno, že žalovaný není majitelem účtu, na který byla peněžitá částka převedena, ani k tomuto účtu nemá dispoziční oprávnění.
9. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu zamítl v celém rozsahu, jelikož ji neshledal důvodnou.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.