Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] představující neuhrazený řádný úrok, co do částky [částka] představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky [částka] představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky [částka] představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky [částka] představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky [částka] představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení, pro zpětvzetí žaloby zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že nemá k dispozici důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného, a proto požaduje po žalovaném nadále pouze částku ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uvedené finanční prostředky žalobkyně zaslala žalovanému bez právního důvodu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] do datové schránky v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Právnímu zástupci žalobkyně byla výzva doručena dne [datum] do datové schránky. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. [hodnota] / [datum] vyplývá, že původní věřitel, společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní výzvě ze dne [datum], která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána dne [datum].
5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] představující neuhrazený řádný úrok, co do částky [částka] představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky [částka] představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky [částka] představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky [částka] představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky [částka] představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení.
6. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil, že na účet žalovaného převedla žalobkyně, resp. její právní předchůdce, celkem částku ve výši [částka], a to dne [datum]. Nicméně žalobkyně požaduje po žalovaném toliko částku ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, s ohledem na zpětvzetí žaloby ze dne [datum].
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/163 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
10. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
11. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“) jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení").
12. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o [částka], bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne [datum] částku v celkové výši [částka], aniž by k obdržení takového plnění byla žalovaný oprávněn. Žalobkyně požaduje s ohledem na zpětvzetí žaloby po žalovaném toliko částku ve výši [částka]. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný plnění ve výši [částka] obdržel bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinen vydat, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši [částka], kterou žalobkyně po žalovaném požaduje. Jelikož žalovaný dosud bezdůvodné obohacení nevydal, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena (viz výše), částku ve výši [částka]. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. (výrok I.)
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Pro úplnost soulad uvádí, že postupoval v souladu s přechodným ustanovením zavedeným vyhláškou č. 258/2024 Sb. Čl. II, dle kterého za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok III.)
15. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bod 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky [částka] (s ohledem na zpětvzetí žaloby je předmět řízení [částka]), činí [částka]. Poplatník – žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila [částka]. Zbývá tak doplatit České republice – Okresnímu soudu [adresa] -jih částku ve výši [částka], a to na účet č. [č. účtu] vedený u České národní banky, variabilní symbol [var. symbol]. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
16. Pro úplnost soud uvádí, že podáním návrhu vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek, a to ve výši [částka] s ohledem na nevydání elektronického platebního rozkazu (podrobněji viz výše). Vzhledem k tomu, že vyměřený soudní poplatek nepřesahuje částku [částka], nerozhodoval soud v případě částečného zpětvzetí žaloby o vrácení poměrné části soudního poplatku v souladu s § 10 odst. 3 zákona o SOP.