Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od 30. 12 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku za žalobu částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, poskytla banka žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 11,90 % ročně, jakož i cenu za vyřízení úvěru á [částka], cenu za vedení splátkového účtu a cenu za případné další doplňkové služby. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách á [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne [datum] a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á [částka] stanovena ke dni [datum], tj. den končené splatnosti úvěru. Od [datum] do [datum] využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl vyzván opakovaně žalobkyní. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni [datum] zesplatnila a žalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni [datum], přičemž celý zůstatek činil ke dni [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], řádného úroku ve výši 4 607, [částka], úrok z prodlení ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalobkyni doručena do datové schránky dne [datum] a žalovanému dne [datum] na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu bydliště žalovaného uvedenou v návrhu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen „smlouva“). Před poskytnutím úvěru byla ze strany banky zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně vycházela jak z údajů poskytnutých žalovaným, tak z interní i externí databáze. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka], který vyčerpal v celé výši dne [datum]. Žalovaný se na základě smlouvy zavázal splatit úvěr nejpozději do [datum], a to v pravidelných měsíčních splátkách á [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne [datum] a při dodržení všech podmínek splácení byla poslední splátka á [částka] stanovena ke dni [datum], tj. den končené splatnosti úvěru, celkem tedy [hodnota] splátek. Od [datum] do [datum] využil žalovaný ochranou dobu – odklad splátek, který prodloužil splatnost celého úvěru, ale výše splátek zůstala stejná. Úrokovou sazbu si strany ujednaly ve výši 11,90 % ročně a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) v době uzavření smlouvy ve výši 13,10 %. Dále byla sjednána cena za vyřízení úvěru á [částka], kterou byl žalovaný povinen splatit ke dni uzavření smlouvy bez ohledu na to, zda úvěr bude čerpat či nikoliv. Podle čl. 7 smlouvy bylo sjednáno také pojištění úvěru, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách v souladu s aktuálně platným ceníkem, dle smlouvy á [částka] měsíčně. Pro případ porušení smlouvy si strany v čl. 8 smlouvy ujednaly sankce, a to (mimo jiné) zesplatnění úvěru, úrok z prodlení v zákonné výši (vedle smluvního úroku z prodlení). Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku za období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, přestal hradit splátky, ač byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě. V upomínce ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši [částka], a to do [datum], a současně ho upozornila na možnost zesplatnění úvěru, tj. na možnost zániku splátkového kalendáře. Žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celého zůstatku nejpozději ke dni [datum], přičemž celý zůstatek činil ke dni [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaná částka ve výši [částka] se skládá z jistiny ve výši [částka], řádného úroku ve výši [částka], úrok z prodlení ve výši [částka] a poplatků ve výši [částka].
5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytované domácnostem v říjnu 2018 činila 8,44 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), tj. 25,32 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR, tzv. RPSN, činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2018 výši 8,76 %. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 13,10 %.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.
10. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
11. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když vycházela jak z externí, tak interní databáze, jakož i z údajů poskytnutých žalovaným, a dospěla v souhrnu k závěru, že žalovaný je schopen splácet úvěr. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěru ve výši [částka]. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal řádně splácet spolu se sjednaným úrokem a plnit další podmínky úvěrové smlouvy. Celkem žalovaný zaplatil na pohledávku od [datum] do [datum] částku ve výši [částka]. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný porušil, když nesplácel ani přes četné upomínky ze strany žalobkyně řádně a včas splátky a podle § 1968 občanského zákoníku se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k úhradě ve stanovené lhůtě a upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru v případě neuhrazení dlužné částky. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr žalovaného ke dni [datum] zesplatnila. a požadovala zaplacení dluhu, přičemž jí vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní žalovaný ničeho neuhradil. Výši sjednaného úroku, stejně jako RPSN, soud shledal ústavně konformní a v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu, když jejich výše nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Protože však žalovaný ani přes výzvy žalobkyně a předžalobní upomínku svůj dluh neuhradil, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné i smluvní výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Dlužná částka ve výši [částka] představuje jistinu á [částka], řádný úrok z prodlení á [částka] (představující nesplacenou část úroku z úvěru ve výši 11,90 % ročně účtovaného z nesplacené části jistiny úvěru ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]), úrok z prodlení á [částka] (představující nesplacenou část zákonného úroku z prodlení ve výši 12% ročně účtovaného z jistiny po splatnosti za období od [datum] do [datum]) a poplatky á [částka] (představující nedoplatek na poplatcích vyúčtovaných žalobcem dle platného ceníku v celkové výši [částka], přičemž se jedná o poplatek za pojištění ve výši [částka] měsíčně účtovaný za měsíc březen, duben 2025, tj. 2 x [částka] = [částka], a poměrná část pojištění za měsíc květen 2025 ve výši [částka], náklady spojené s prodlením ve výši [částka] účtované dne [datum]). Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce [částka]. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši [částka] a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba) po [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
16. Výrok IV. o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 odst. 1 písm. b) v Sazebníku soudních poplatků činí osudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než [částka] do [částka] ve výši 5 % z této částky, tj. v daném případě [částka]. Pro úplnost soud dodává, že základ soudního poplatku netvoří příslušenství pohledávky (např. úroky). Poplatník (žalobkyně) na tomto poplatku dosud zaplatil pouze částku ve výši [částka] a zbývá tedy doplatit částka ve výši [částka], a to na účet č. [č. účtu] vedený u České národní banky, variabilní symbol [var. symbol]. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.