Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], která byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka] (součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], částka ve výši [částka] za zpracování zápůjčky a částka ve výši [částka] za službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku, která odpovídá součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno), se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po [částka], přičemž datum poslední splátky bylo stanoveno na den [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeně zaslaným dopisem. Od uzavření smlouvy o úvěru do podání žaloby uhradil žalovaný celkem částku ve výši [částka]. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství [částka], její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně žalobou požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení. Tedy dlužnou jistinu [částka] (rozdíl mezi poskytnutou částkou [částka] a částkou [částka], kterou, žalovaný již zaplatil) a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a dále zákonné úroky z jistiny až do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], která byla uzavřena dne [datum], soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit v dohodnutých splátkách, a to včetně poplatku ve výši [částka] a pojistného ve výši [částka]. Zápůjční úrokovou sazbu ve výši 70,40 % a roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 11 478 % soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy.
5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaného ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.
7. Soud na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši [částka]. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka]. S ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí úvěru (plnění ve výši [částka]) je nutné smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 588 o. z. považovat za absolutně neplatné právní jednání, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání peněžní prostředky ve výši [částka], má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodného obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za období od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši a podařilo se jí prokázat tvrzení v žalobě obsažená, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
9. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 a. t. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji. A jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou obdobné i listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.