Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úroky z prodlení z této částky jdoucí od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smluv o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] uzavřených dne [datum] a [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], a žalovanou. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí obou smluv o úvěru také předpis splátek, který tvoří jejich přílohu. Na základě první smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Na základě druhé smlouvy č. [hodnota] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se stejně jako v případě první smlouvy zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas. V případě prvního úvěru žalovaná uhradila celkem [částka] (poslední splátku ve výši [částka] dne [datum]) a v případě druhého úvěru uhradila celkem [částka] (poslední splátku ve výši [částka] dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky společnosti [právnická osoba]. za žalovanou postoupeny na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny z úvěrů v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru v celkové výši 529, [částka] ([částka] + [částka]), poplatky za poskytnutí úvěru v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), poplatky za administrativní činnost v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), poplatky za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) a smluvní pokuty v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]). Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvních úroků a úroků z prodlení.
2. Ve věci bylo nařízeno jednání, při kterém právní zástupce žalobkyně ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Žalovaná se k jednání nedostavila a telefonicky se omluvila.
3. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN) ve výši 272,44 % soud zjistil rovněž z obou úvěrových smluv. Z transakční historie bylo soudem zjištěno, že žalovaná na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] uhradila celkem [částka] a na úvěrovou smlouvu č. [hodnota] uhradila celkem [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou z obou zmíněných smluv postoupeny na žalobkyni, a to s účinností ke dni 25 3. 2025. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně adresoval dne [datum] žalované předžalobní výzvu k plnění, ve které jí vyzval k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do [datum].
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Soud došel k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla vůle uzavřít shora uvedené smlouvy o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvách sjednané poplatky mají z právního hlediska charakter úroků.
8. Soud se dále zabýval platností smluv o úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne [datum] a [datum], a to zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. a dospěl k závěru, že s ohledem na nepřiměřeně vysoké poplatky spojené s poskytnutím úvěru (86 % jistiny u obou úvěrů) a RPSN ve výši 272,44 % je třeba obě smlouvy o úvěru považovat za absolutně neplatné s ohledem na rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z.
9. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] sestávající z neuhrazené jistiny u obou úvěrů v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru v celkové výši 529, [částka] ([částka] + [částka]), poplatků za poskytnutí úvěru v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), poplatků za administrativní činnost v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]), poplatků za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) a smluvních pokut v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]). Dále se žalobkyně domáhala úhrady smluvních úroků a úroků z prodlení. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaná na oba úvěry uhradila celkem částku ve výši [částka]. Za situace, kdy úroky a poplatky byly shledány neplatně sjednanými, plnila žalovaná na jistinu. Tato činila celkem [částka] ([částka] + [částka]). Pokud žalovaná plnila shora uvedenou částku, má dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to ode dne [datum], tedy dne následujícího po dni, do kterého měla žalovaná dlužnou částku uhradit dle předžalobní výzvy. Ve zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně neúspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky [částka], úspěšnou byla pro částku [částka]. [částka] = 100 %, [částka] = 3,4 % po zaokrouhlení. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 3,4 % = 96,6 %; 96,6 % - 3,4 % = 93,2 % poměru úspěchu na straně žalované. Žalované však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.