Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka]. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž žalovaná částka se skládá z částek [částka] představující novou jistinu úvěru po zesplatnění včetně přirostlého úroku úvěru, příp. smluvních poplatků a pokut, [částka] představující smluvní pokuty za prodlení žalované s osmi splátkami, [částka] a [částka] představující smluvní pokuty za prodlení žalované se zaplacením nové jistiny úvěru po zesplatnění a [částka] představující neuhrazenou splátku pojištění schopnosti splácet úvěr.
2. Žalovaná ve svém vyjádření nerozporovala, že se žalobkyní dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Smlouva však byla uzavřena za hrubě nevýhodných podmínek pro žalovanou jako spotřebitele, zahrnující nepřiměřeně vysoký úrok a nadměrné smluvní sankce. Žalovaná i přesto po určitou dobu své závazky řádně plnila, její ekonomická situace jí však neumožnila pokračovat v plnění takto zatěžujícího závazku. Uvedla, že na uvedený úvěr uhradila žalobkyni ve splátkách celkem [částka]. Žalovaná zpochybnila platnost smlouvy, a to pro její rozpor s dobrými mravy, neboť žalobkyně vědomě využila její finanční tísně a neodkladné potřeby peněz, a zároveň neprověřila její úvěruschopnost.
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], úroku ve výši 58,15 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Jako důvod pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že v reakci na vyjádření žalované ponížila tzv. novou jistinu úvěru a vzhledem k tomu, že z této částky je počítána výše smluvní pokuty, ponížila rovněž i tuto smluvní pokutu. Řízení tak bylo částečně zastaveno, a to v uvedeném rozsahu. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka ve výši [částka] spolu s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum] a částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částka 24 102, [částka] a úrok ve výši 8, 64 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrok ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka].[právnická osoba] řízení následně účastnice učinily nespornou skutečností, že žalované byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka [částka] a žalovaná ve splátkách uhradila celkem [částka] ([částka] a [částka] po zesplatnění úvěru).5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto vrátit spolu s úrokem v sazbě 66,79 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala hradit ve 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2022. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle smlouvy 91,55 %. Dle bodu 6. 1. smlouvy je žalovaná v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka], splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti, souhrn smluvních pokut činí maximálně [částka] za každý kalendářní rok. Dle bodu 6. 2. smlouvy je žalovaná v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů povinna uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. Dle bodu 6. 3. smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů řízení (dále jen „nová jistina úvěru“), které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaná v prodlení s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká jí dle bodu 6. 5. povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dokladu [právnická osoba] o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] byla na bankovní účet žalované zaslána žalobkyní částka ve výši [částka] s uvedením variabilního symbolu [var. symbol], který souhlasí s číslem smlouvy o úvěru.6. Dle předložených důkazů měla žalobkyně pro účely posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr k dispozici výpis z jejího bankovního účtu a dále prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpisy SOLUS a NRKI. Z těchto listin vyplynulo, že celkové příjmy žalované v době poskytnutí úvěru činily [částka] a výdaje činily [částka] a k volné dispozici jí zbývala částka [částka] (po odečtení rezervy [částka]).7. Po několika marných upomínkách k zaplacení nové jistiny úvěru, oznámila žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalované, že došlo v souladu se smlouvou o úvěru k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalované se splátkou o délce 65 dnů. Dne [datum] pak adresovala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., kterou soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) ve smyslu § 419 o. z. uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany.12. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] z hlediska souladu smlouvy s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků, přičemž zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce či o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.13. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v květnu 2022, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 8,72 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 91,55 %, tvoří takto sjednaná RPSN více než desetinásobek v této době obvyklé úrokové míry, když takto nepřiměřená výše nemůže být odůvodněna vyšší rizikovostí nebankovních úvěrů. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního nežli jistiny, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., absolutně neplatné.14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku a úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lzeli předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).15. Žalované tak byla na základě neplatné smlouvy poskytnuta částka ve výši [částka] a tuto částku (bez platného právního titulu) byla žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žalovaná však uhradila žalobkyni částku v celkové výši [částka], proto soudu nezbylo než žalobu jako celek zamítnout.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba byla zcela zamítnuta, byla v řízení plně úspěšná žalovaná a soud jí proto přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tato částka přestavuje náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření) a z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon (účast u soudního jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.