Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 104 352,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 118,38 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6 118,38 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 862,23 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 121,31 Kč, dále s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 315,19 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 258,99 Kč a s úrokem ve výši 10,20 % ročně z částky 97 041,80 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 98 233,80 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 4 775 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě registrační [číslo] ze dne 10.5.2017, na základě které umožnila žalovanému čerpat úvěr do výše 10 000 Kč za úrok ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný na tuto smlouvu dluží žalobkyni částku 6 118,38 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 2.10.2017 mezi žalovaným a žalobkyní, kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 149 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 10,2 %. Na tento úvěr dluží žalovaný částku 98 223,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 104 352,18 Kč s příslušenstvím. Žalovaný tuto částku nezaplatil ani po zaslané předžalobní upomínce.
2. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl.
3. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Jejich souhlas je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
4. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o osobní kreditní kartě, úvěrové smlouvy ze dne 2.10.2017, výpisů, odstoupení od smlouvy, Úvěrových podmínek, potvrzení o vydání karty, zesplatňujícího dopisu, výzvy k úhradě zesplatněného úvěru a předžalobní upomínky, vzal za prokázané:
Dne 10.5.2017 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaný na tento úvěr dluží ke dni 28.7.2021 částku 6 118,38 Kč s příslušenstvím. Dne 2.10.2017 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jehož základě čerpal úvěr ve výši 149 000 Kč a který se zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 2 804 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 20.12.2020. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkami a byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dluhu. Žalovaný též od prosince 2020 nehradil pojistné v souvislosti s tímto úvěrem. Dlužné pojistné činí částku 1 192 Kč. Na druhý úvěr tak žalovaný dluží částku 98 223,80 Kč s příslušenstvím.
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
7. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 10.5.2017 smlouvu, na jejímž základě čerpal úvěr, na který momentálně dluží 6 118,38 Kč a dne 2.10.2017 smlouvu, na jejímž základě čerpal úvěr, na který momentálně dluží 98 223,80 Kč, vznikla mu podle smlouvy o úvěru povinnost úvěr ve sjednané lhůtě splatit, a to spolu se sjednaným úrokem jako cenou úvěru ve výši 21,99 % ročně v prvním případě a 10,2% ročně ve druhém případě. Protože žalovaný úvěr včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo požadovat úhrady dlužných částek. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 775 Kč, představující zaplacený soudní poplatek.