Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku 11,5 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [Jméno advokáta] částku [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Podpisem této smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, přičemž se zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu s úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako 3,31 % ze sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši [částka], kdy na úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění vyplývající jí z čl. 6.1. úvěrových podmínek a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaného rovněž vyzvala, aby svůj dluh uhradil. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] skládající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listinných důkazů (smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], úvěrové podmínky, splátkový kalendář, zesplatňující dopis) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr č. [hodnota], přičemž žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce ve výši [částka] a žalovaný se oproti tomu zavázal peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky a případnými poplatky. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že výše měsíční splátky byla stanovena ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, platného ke dni splatnosti celé splátky. V případě prodlení pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení úvěrových podmínek povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za opoždění se zaplacením splátky. Úroková sazba ve výši 27,90 % roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) ve výši 31,8 % byla zjištěna rovněž z úvěrové smlouvy. Výše poplatků účtovaných žalovanému byla zjištěna ze Sazebníku. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný žije s družkou v podnájmu, má jedno dítě. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši [částka] měsíčně, další příjem domácnosti činí [částka]. Měsíční výdaje domácnosti činily [částka]. Splátky všech úvěrů činily celkem [částka]. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný načerpal celkem částku [částka] a uhradil celkem [částka] (celkem [hodnota] splátek po [částka] a mimořádnou splátku ve výši [částka]). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splácením úvěru do prodlení, využila žalobkyně svého oprávnění vyplývající jí z úvěrových podmínek a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] (2 x [částka]). Žalovanému byla adresována předžalobní výzva dne [datum].
5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Soudem bylo vzato za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení.
12. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na údaje výhradě uvedené v zákaznické kartě. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je již zatížen dalšími úvěry, kdy splácí celkem [částka]. Již tato skutečnost sama o sobě nasvědčuje tomu, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy o úvěru dostatečně bonitním, neboť bylo-li by tomu tak, nepochybně by nečerpal další úvěr. Žalobkyně proto měla vyvinout zvýšenou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Shora uvedené potvrzuje i to, že žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku v celkové výši [částka], tedy jen nepatrnou část poskytnuté jistiny. Lze proto konstatovat, že žalovaný nebyl schopen úvěr v této výši splácet (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Za popsané situace proto nelze než uzavřít, že schopnost žalovaného plnit závazek nebyla posouzena s odbornou péčí, neboť finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bez bližších znalostí jeho konkrétní majetkové situace.
13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je proto třeba smlouvu o úvěru ze dne [datum] považovat za absolutně neplatné právní jednání.
14. Žalobkyně se domáhala úhrady částky [částka] s příslušenstvím představující neuhrazenou jistinu ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka]. Za situace, kdy smlouva o úvěru byla shledána neplatně sjednanou, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila [částka]. Pokud žalovaný plnil shora uvedenou částku, dluží nadále žalobkyni částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s úhradou shora uvedené částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z. rovněž právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni, do kterého měl žalovaný uhradit dluh dle předžalobní výzvy) do [datum] a dále zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky [částka], úspěšnou byla pro částku [částka]. [částka] = 100 %; [částka] = 78,75 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 78,75 % = 21,25 %; 78,75 % - 21,25 % = 57,5 %. Nekrácená částka nákladů řízení činí [částka] a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši [částka] a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 14b, odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 6, písm. a), § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 57,5 % z částky [částka] jest [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).