Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně jdoucí z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky [Jméno advokátky] částku [částka] a náhradu za 21 % DPH ve výši [částka], tedy celkem [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, a to s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu u zápůjčce (dále „smlouva“), na základě, které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se oproti tomu zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátí, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný se dále v čl. 5 smlouvy pro případ prodlení s vrácením zapůjčené částky zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu (smluvní úrok z prodlení) ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky. Žalovaný i přes zaslané upomínky žalobci peněžní prostředky nevrátil a ocitl se tak se splacením svého dluhu v prodlení. Právní zástupkyně žalobce zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z provedených důkazů byla učiněna následující skutková zjištění. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobce poskytl žalovanému částku [částka], a to v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalovaný podpisem smlouvy potvrdil. Žalovaný se zavázal půjčku splatit nejpozději do [datum]. V čl. 5 smlouvy si účastníci sjednali, že pro případ prodlení s vrácením půjčky se žalovaný zavazuje zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do úplného zaplacení. Z elektronické komunikace mezi žalobcem a žalovaným vyplynulo, že žalovaný požádal žalobce o poskytnutí shora uvedených peněžních prostředků a zaslal mu číslo svého bankovního účtu. Žalobce následně opakovaně urgoval žalovaného s žádostí o vrácení půjčky. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že skutek se udál tak, jak žalobce tvrdí. K důkazu byly provedeny listiny předložené žalobcem, kdy z jejich obsahu se podávají skutečnosti shodné se skutkovými tvrzeními žalobce. Ze spisu nebyla zjištěna žádná skutečnost, jež by zakládala úvahu o nedůvěryhodnosti listin předložených k důkazu žalobcem. Žalovaný na svoji obranu netvrdil ničeho, nepředložil soudu žádných důkazů. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě, které poskytl žalobce žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal půjčku vrátit nejpozději do [datum]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že předmětnou částku obdržel před uzavřením smlouvy. Půjčka byla sjednána jako bezúročná. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Žalovaný svou povinnost vyplývající mu ze smlouvy řádně a včas neplnil, dostal se tak do prodlení, čímž žalobci vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky dle § 2048 odst. 1 o. z. Soud tak shledal žalobu jako důvodnou. Pro úplnost soud uvádí, že výše smluvní pokuty byla shledána jako přiměřená v souladu s judikaturou Nejvyššího soud ČR.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 5, 8 odst. 1, § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ve znění účinném do [datum]). K takto určeným nákladům nadále ještě přísluší dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.