Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrokem 10,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky [Jméno advokátky] částku [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba]., a žalovaný, uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost a žalovanému úvěr poskytla, žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací (SOLUS) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovaným společnost [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost [Anonymizováno] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úroku 10,90 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 10,90 % ročně, a to v celkem [hodnota] měsíčních splátkách po [částka]. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 11,45 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Provedení a čerpání půjčky mělo být provedeno na běžný účet žalovaného č. [č. účtu]. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že peněžní prostředky byly zaslány na účet žalovaného. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem z téhož dne. Z výpisu z úvěrového účtu k úvěrové smlouvě č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že celková nesplacená částka činí [částka]. Na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovaným společnost [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost I-Xon a. s. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu dne [datum].
5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 10,90 % ročně a sjednanými poplatky. Své povinnosti vyplývající mu ze smlouvy však řádně neplnil. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků spojených s úvěrem. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), jakož i kontrolou veřejných databází. Co se týče příjmů a výdajů žalovaného vycházela z výpisu z účtu žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalovaného byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně splněna. Dále je třeba uvést, že „pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele, ale důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet“ (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě žalovaný zpočátku úvěr řádně splácel. Pro úplnost soud dodává, že sjednaný úrok ve výši 10,90 % ročně a RPSN ve výši 11,45 % odpovídají korektivu dobrých mravů z pohledu současné judikatury.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
13. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.