Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku společně a nerozdílně [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, tj. zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne [datum] zjistila v odběrném místě na adrese [Adresa žalované A], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, když dne [datum] byla v odběrném místě přerušena dodávka elektřiny při stanovení náhradních hodnot k výše uvedenému dni 80 593 kWh/38 085 kWh. Při kontrole odběrného místa dne [datum] bylo zjištěno vložení pojistek do hlavní domovní skříně, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Technici společnosti [právnická osoba]. elektroměr demontovali a odběr elektřiny ukončili. Z elektroměru byly zjištěny hodnoty 117 520 kWh/58 171 kWh. Žalovaní nebyli kontrole přítomni, proto jim byl následně dne [datum] zaslán dopis s informací o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka], která představuje částku [částka] za škodu za neoprávněný odběr elektřiny, částku [částka] za rezervovaný příkon a částku [částka] jakožto náhradu nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru. Žalobkyně dne [datum] vystavila žalovaným fakturu č. [hodnota], která byla splatná dne [datum]. Protože žalovaní dluh dobrovolně neuhradili, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Dále uvedla, že Okresním soudem [adresa] -jih byl dne [datum] vydán trestní příkaz č. j. [spisová značka], na základě, kterého byla odpovědnost za vzniklou škodu přiřčena žalovaným. V adhézním řízení soud nepřiznal žalobkyni celý nárok, se zbytkem nároku ve výši [částka] odkázal žalobkyni do soukromoprávního řízení. Žalobkyně se proto v tomto řízení domáhá pouze shora uvedené částky.
2. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zdejší soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů, konkrétně, aby žalobkyně předložila smlouvu mezi ní a společností [právnická osoba]., která pokrývá rovněž období [datum], když žalobkyně předložila smlouvu ze dne [datum], tj. až po odpojení žalovaných, a dále, aby vysvětlila způsob výpočtu části nároku ve výši [částka].
3. Žalovaní se k věci nevyjádřili.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. [spisová značka]. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, než ten, že žalobní nárok není důvodným.
6. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (protokol o kontrole odběrného místa ze dne [datum], oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, čestné prohlášení ze dne [datum], faktura č. [hodnota]) a obsahu trestního spisu sp. zn. [spisová značka], byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla techniky společnosti [právnická osoba]. provedena kontrola odběrného místa na adrese [Adresa žalované A], přičemž byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyně následně stanovila celkovou náhradu škody ve výši [částka] spočívající v náhradě za neoprávněný odběr ve výši [částka] (57 014 kWh x [částka] /kWh), částce [částka] za rezervovaný příkon a náhradě nákladů za neoprávněný odběr ve výši [částka] (přerušení neoprávněného odběru). Částka ve výši [částka] byla žalobkyní uhrazena dne [datum] na základě faktury č. [hodnota]. [adresa] 257,95 Kč žalobkyně žalované č. [hodnota] vyfakturovala fakturou č. [hodnota] dne [datum] se splatností dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou č. [hodnota] k zaplacení dlužné částky, ani jeden z žalovaných však na výzvu nereagoval. Z trestního příkazu zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalovaní společně v období od [datum] do ledna 2021, a nadále žalovaná č. [hodnota] do [datum] sama, na adrese [Adresa žalované A], neoprávněně odebírali elektrickou energii (57 014 kWh), čímž spáchali přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku, a byla jim, mimo jiné, uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně žalobkyni škodu ve výši [částka]. Žalované č. [hodnota] byla dále uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši [částka]. Ve zbytku uplatněného nároku byla žalobkyně odkázána do občanskoprávního řízení.
7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.
9. Podle § 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.
10. Žaloba byla shledána jako důvodná pouze částečně. Z provedených důkazů je zřejmé, že u žalovaných (neoprávněný odběr probíhal v období, kdy odběrné místo užívali dva odběratelé) došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, čímž žalovaní porušili § 51 odst. 2 energetického zákona. Škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka], jakož i náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši [částka] žalobkyně vyfakturovala ve smyslu § 17 odst. 8 vyhlášky č. 359/2020 Sb. fakturou č. [hodnota] se splatností dne [datum]. Povinnost zaplatit žalobkyni škodu za neoprávněný odběr elektrické energie byla žalovaným, resp. žalované č. [hodnota] uložena trestním příkazem zdejšího soudu ze dne [datum]. Ve zbytku, tj. v částce [částka], byla žalobkyně se svým nárokem odkázána do občanskoprávního řízení. Žalovaní dlužnou částku i přes písemnou výzvu žalobkyni neuhradili. S ohledem uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl co do částky [částka] (náklady na zjištění neoprávněného odběru), neboť tento nárok, resp. jeho výše, jednoznačně vyplývá z předložených listinných důkazů. Vzhledem k tomu, že se žalovaní ocitli se zaplacením této částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky až do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Pokud jde o částku [částka] za rezervovaný příkon, soud žalobu v této části zamítl, neboť ve faktuře č. [hodnota] ze dne [datum] částka ve shora uvedené výši není uvedena. Ve výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny schváleného dne [datum] se uvádí ekologická daň za neoprávněný odběr ve výši [částka]. Pokud by soud k této částce připočítal daň z přidané hodnoty, vycházela by částka ve výši [částka], nikoli tedy požadovaná částka [částka]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, jak dospěla k částce ve výši [částka] za rezervovaný příkon s tím, že pokud toto žalobní tvrzení nedoplní, soud žalobu v této části zamítne. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky [částka], úspěšnou byla pro částku [částka]. [částka] = 100 %, [částka] = 70 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 70 % = 30 %, 70 % - 30 % = 40 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí [částka] a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka] a dále nákladům řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 40 % z částky [částka] představuje [částka].