8 C 347/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost, aby žalobkyni společně a nerozdílně zaplatili částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalovaní, smlouvu o úvěru reg. č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovaným jednorázově poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na úvěrový účet č. [č. účtu]. Žalovaní se zavázali úvěr splácet v pravidelných 47 měsíčních splátkách po [částka]. Dále se žalovaní zavázali hradit úroky z vyčerpané jistiny úvěru ve výši 16,90 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby (zejména za správu úvěru a pojištění). Za tímto účelem měli žalovaní povinnost udržovat na určeném běžném účtu dostatek finančních prostředků. Žalovaní úvěr nespláceli řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění vyplývající jí ze smlouvy a úvěr zesplatnila. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalované k okamžitému splacení celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanými postoupena na žalobkyni, o čemž byli žalovaní informováni dopisem. Za období od zesplatnění pohledávky do dne sepisu žaloby bylo na pohledávku ze strany žalovaných uhrazeno celkem [částka], přičemž platby byly započteny co do výše [částka] na zákonný úrok z prodlení a co do výše [částka] na úrok z úvěru. Žalobkyně požaduje po žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatili jistinu ve výši [částka], úrok z úvěru vyčíslený ke dni poslední úhrady dne [datum] ve výši [částka], úrok z prodlení vyčíslený ke dni poslední úhrady dne [datum] ve výši [částka], poplatky ve výši [částka] spolu s úroky z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] ode dne následujícího po poslední platbě, tj. od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru reg. č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši [částka]. Žalovaní se oproti tomu zavázali poskytnuté peněžní prostředky (vyčerpanou jistinu) vrátit nejpozději do [datum]. Dále bylo sjednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna provádět úhradu splátek vyčerpané jistiny úvěru a úroků převodem z účtu žalovaných č. [č. účtu], přičemž žalovaní se zavázali zajistit, aby v den splatnosti byly na běžném účtu prostředky odpovídající výši splatné jistiny úvěru a úroků. Žalovaní měli splatit jistinu úvěru 47 měsíčními splátkami po [částka]. Úrokovou sazbu ve výši 16,90 % ročně soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 18,28 %. Z dokladu o čerpání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaným byla poskytnuta částka ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] žalovaným výzvu k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, ve které jim rovněž oznámila, že úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanými postoupena na žalobkyni, o čemž byli žalovaní vyrozuměni dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovaným předžalobní výzvu dne [datum].[právnická osoba] ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do [datum].6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 498 obchodního zákoníku, strany mohou určit peněžní prostředky, jež jsou předmětem smlouvy, i v jiné než české měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy. Pokud se strany nedohodnou jinak, je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty, a v téže měně platit úroky.8. Podle § 502 odst. [právnická osoba] zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.9. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.10. Podle § 506 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.11. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými byla řádně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 497 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovaným peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaní se zavázali tyto peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku 16,90 % ročně z jistiny, a to nejpozději do [datum]. Žalovaní však své povinnosti vyplývající jim ze smlouvy řádně neplnili. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a úvěr zesplatnila.12. Protože pohledávka za žalovanými byla postoupena v souladu s § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažení v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (účinný do [datum]) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a nařízení vlády č. 33/2010 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.