Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], úrokem 21,9 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem 12 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky [Jméno advokátky] částku [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., uzavřena smlouva o povoleném debetu [Anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně a poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a byl rovněž oprávněn úvěr kdykoliv částečně či zcela splatit. Žalovaný překročil povolený limit čerpání, splatné transakce na účtu byly dále evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Dne [datum] přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši [částka]. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jednak prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Dále žalobkyně ověřila příjem a výdaje žalovaného, a to prostřednictvím výpisu z běžného účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádnou skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno]., která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] tvoří část zaevidovaného smluvního úroku po splatnosti v období od [datum] do [datum] ve výši [částka], který byl ponížen o splátku ze dne [datum] ve výši [částka]. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] tvoří částky naúčtovaného a neuhrazeného úroku z prodlení v období od [datum] do [datum]. Dlužné poplatky ve výši [částka] tvoří naúčtované poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu od původního věřiteli, a to dne [datum] a [datum] (2 x [částka]). Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalované zřídit a vést bankovní účet č. [hodnota] a žalovaný se oproti tomu zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, když mu na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka], který nebyl v přiměřené době po jeho vzniku, a proto původní věřitel od smlouvy dne [datum] odstoupil. Žalovaný ani následně dluh neuhradil. Shora uvedená částka se skládá z poplatků za vedení účtu ve výši 7 x [částka] a informační SMS v částce [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poveleném debetu reg. číslo 8720//178883401/PD, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se oproti tomu zavázal peněžní prostředky poskytnuté formou povoleného debetu vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně, jakož i poplatky účtovanými v souvislosti s poskytnutím úvěru. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 27,33 %. Ze shora uvedené smlouvy bylo dále zjištěno, že výše poplatku za zaslanou upomínku činí [částka] a výše poplatku za správu běžného účtu činí [částka]. Dle čl. IX smlouvy (Prodlení Klienta a jeho důsledky) byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna přičítat částky řádně a včas nesplněných platebních povinností, zejména úrok, poplatky a smluvní pokuty k řádně a včas nesplacené jistině. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [č. účtu]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Ceník a Produktové podmínky. Žalovaný se oproti tomu zavázal za poskytované služby hradit poplatky dle Ceníku. Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta provedla právní předchůdkyně žalobkyně potřebné lustrace (BRKI, NRKI, SOLUS), dále prošetřila výši příjmů a výdajů žadatele. Žalobkyně dále náhledem do insolvenčního rejstříku prověřila, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Bylo zjištěno, že žalovaný je bez negativních záznamů v úvěrové historii a nemá dluhy po splatnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z transakční historie k účtu žalovaného a mimořádného výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaný peněžní prostředky čerpal, avšak následně se s jejich splácením dostal do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění a dopisem ze dne [datum] žalovanému oznámila, že prohlásila dluh, tj. vyčerpanou částku úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků k témuž dni za okamžitě splatné. Ke shora uvedenému dni činila dlužná jistina částku [částka], kapitalizovaný smluvní úrok částku ve výši [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení částku ve výši [částka] a dlužné poplatky [částka] (2 x [částka] za zaslání výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně dále adresovala žalovanému dopis ze dne [datum], ve kterém ho informovala o tom, že v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami, konkrétně pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného spočívajícím ve vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu žalovaného, který nebyl uhrazen ani v přiměřené době po svém vzniku, odstupuje od Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum]. Nepovolený debetní zůstatek na účtu žalovaného činil částku [částka] a je tvořen neuhrazenými poplatky za vedení účtu (7 x [částka]) a poplatkem za informační SMS ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost I-Xon a.s., která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum].
5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.
10. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
11. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu § 1879 o. z. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k vedení sporu.
12. Na základě provedeného dokazování bylo soudem vzato za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému rezervovány peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu, které mohl žalovaný průběžně čerpat, což tak i činil. Žalovaným bylo na jistině čerpáno a dosud nesplaceno celkem [částka]. Zápůjční úroková sazba činila 21,90 % ročně. Předmětem žalobního nároku je částka jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a dlužných poplatků ve výši [částka]. Částku jistiny žalovaný čerpal a tuto je povinen uhradit. K prokázání skutečnosti, že na dlužnou částku bylo plněno, leží důkazní břemeno na žalovaném. Žalovaný však na svou obranu netvrdil ani neprokazoval ničeho. Pokud jde o smluvní úrok, tento byl sjednán na základě platné smlouvy a jeho výši lze (s ohledem na ustálenou judikaturu) považovat za přiměřenou. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva, na základě, které byl žalovanému zřízen běžný účet. Žalovaný i v tomto případě porušil povinnosti vyplývající mu z předmětné smlouvy, když se dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka]. Tento dluh je tak povinen rovněž uhradit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s úhradami splátek úvěru do prodlení, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok I.).
13. Pro úplnost soud uvádí, že před poskytnutím úvěru byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumána úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy byla provedena jednak lustrace v bankovních i nebankovních registrech, jakož i registru klientských informací. Dále porovnala rovněž příjmy a výdaje žalovaného. Pro úplnost soud odkazuje na recentní judikaturu Nejvyššího soudu, dle které „pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pro závěr o neplatnosti smlouvy proto musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut)“. V daném případě soud shledal, že v době uzavření úvěrové smlouvy byl žalovaný schopen úvěr splácet, což po určitou dobu i činil.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve sporu zcela úspěšnou nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] ([částka] + [částka]), odměny za právní zastoupení ve výši á [částka] za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 bod 2 a § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. K takto přiznané odměně dále dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přistupuje daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
15. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.
16. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.