Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří (3) dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám advokáta [Jméno advokáta] částku [částka], a to do tří (3) dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [Anonymizováno].[Anonymizováno], s.r.o.)[IČO] IČO, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla následně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to částku [částka] dne [datum] a částku [částka] rovněž dne [datum] převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na společnost De Vriest [právnická osoba].[IČO] IČO, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. [č. účtu], a že na tento účet byla dne [datum] zaslána částka v celkové výši [částka] ([částka] + [částka]) od společnosti [právnická osoba] Shora uvedené vyplývá i z potvrzení [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost De Vriest [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum].
5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně však tuto smlouvu není schopna doložit a zaplacení částky ve výši [částka] požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
11. Soud má dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které má žalovaná povinnost vrátit, a to bezprostředně poté co byla o plnění požádána. Pokud žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, což žalovaná žádným způsobem nerozporovala, má povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to z titulu bezdůvodného obohacení. Protože pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z., dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, což zakládá její aktivní věcnou legitimaci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a po žalované požaduje pouze zaplacení dlužné jistiny, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. v účinném znění ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) a z částky [částka] za jeden úkon (návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
13. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.