Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 11 573,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% z částky 8 121,25 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou tomuto soudu dne 11. 11. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 11 573,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č.: [hodnota] dne 29. 11. 2023, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 17 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal vrátit včetně sjednaného příslušenství. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím portálu www.flexifin.cz. Žalobkyně provedla ověření úvěruschopnosti žalované. Úvěr byl vyplacen dne 29. 11. 2023 v částce 8 000 Kč na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „Klidné spaní“ za poplatek 106,14 Kč, „[Anonymizováno] “ za poplatek 165 Kč, informační SMS servis za poplatek ve výši 27,84 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 222,04 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobce dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy tuto vypověděl, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 2024-06-11, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 12. 6. 2024. Nesplacená pohledávka za žalovaným se skládá z jistiny ve výši 7 882,93 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 117,02 Kč, smluvního úrok 3 451,98 Kč, z poplatku za službu „[Anonymizováno] “ 121,30 Kč.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Soudu byla předložena nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kterou měl uzavřít dne 29. 11. 2023 žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník, žalobce se dle jejího obsahu zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše 17 700 Kč se splatností do 22. 5. 2025, RPSN z úvěru byla ve smlouvě uvedena ve výši 2 072,10%, denní úrok 1,016%. Žalobce soudu přes výzvu ze dne 11. 4. 2025 nedoložil, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo mezi účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku způsobem, který žalobce popsal v podané žalobě, a tedy že žalovaný úvěrovou smlouvu v předložené podobě akceptoval, a soud proto uzavření úvěrové smlouvy nemá za prokázané. Přesto soud nevylučuje, že účastníci řízení patrně měli v úmyslu úvěrovou smlouvu uzavřít, byť není přesně zřejmé, v jakém znění a za jakých podmínek. I v případě, že by uzavření úvěrové smlouvy bylo prokázáno, hodnotil by soud takovou smlouvu jako absolutně neplatnou pro zcela excesivní výši sjednaného úroku a RPSN v porovnání s úrokem a RPSN poskytovanými bankovními ústavy ve výši, která nepřesahuje 10%, jak je soudu z jeho činnosti známo. Ze zprávy společnosti [jméno FO] a.s. bylo soudem zjištěno, že žalobce poskytl dne 29. 11. 2023 na tento účet žalovaného částku 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah mezi účastníky nebyl v tomto řízení prokázán, hodnotil soud plnění poskytnuté žalobcem žalovanému jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobci vrátit. Žalobce v podání ze dne 9. 6. 2025 uvedl, že žalovaný dosud žalobci na předmětnou smlouvu uhradil částku 12 905,85 Kč, a to platbou ve výši 5 029,35 Kč dne 27. 2. 2024, ve výši 1 000 Kč dne 8. 4. 2024, ve výši 547,63 Kč dne 30. 4. 2024, ve výši 328,87 Kč dne 24. 5. 2024 (dohromady 6 905,85 Kč) a platbou ve výši 6 000 Kč dne 8. 7. 2024. Soud proto dospěl k závěru, že těmito platbami došlo ze strany žalovaného k úhradě vzniklého bezdůvodného obohacení, a soud proto podanou žalobu zamítl včetně příslušenství ve formě úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován, když bezdůvodné obohacení je splatné až na výzvu věřitele a první takovou výzvu žalobce doložil až ve formě předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2024, kdy byla dlužná částka z bezdůvodného obohacení již fakticky uhrazena. Jiná datovaná výzva, kterou by žalovaný byl dříve vyzván k úhradě dlužné částky soudu doložena nebyla. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
9. Žalovaný měl v tomto řízení úspěch, a měl by proto nárok na náhradu nákladů tohoto řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovanému však žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení nárok.