Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 210 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 210 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem automobilu, RZ [SPZ], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 5. 9. 2023 do 7. 3. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [Jméno žalobkyně] vyzvala dne 30. 5. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 15 910 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Z výzvy ze dne 30. 5. 2024 se podává, že [Jméno žalobkyně] vyzvala žalovaného k zaplacení částky 15 910 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z Smlouvy o koupi motorového vozidla bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč, náklady uplatnění činily 300 Kč.
4. Podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři ([Jméno žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem.
5. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a dále podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úrok z prodlení.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 210 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.