Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a náhrada nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Součástí smlouvy pak jsou mj. též Obchodní podmínky pro kontokorent ze dne [datum]. Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen ke dni [datum] a počínaje tímto dnem mohl být úvěr čerpán. Úroková sazba byla sjednána dle čl. II odst. 2. smlouvy ve výši 18,9 % ročně s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení ve výši zákonné, tj. ve výši REPO sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 %.Dle čl. V. 2 smlouvy se splácení úvěru uskutečňuje automaticky tím, jak klient nakládá s peněžními prostředky na účtu, tj. při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splacen vyčerpaný úvěr. Dle čl. [právnická osoba] smlouvy je splatnost vyčerpané částky povoleného přečerpání stanovena na období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení je Klient povinen splatit vyčerpanou částku úvěru. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné. O konečné splatnosti byl žalovaný informován mj. i dopisem ze dne [datum] - Oznámení o zesplatnění úvěru. K datu konečné splatnosti žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil, přestože jej žalobkyně opakovaně vyzývala k úhradě pohledávky s příslušenstvím. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši [částka], úroku ve výši [částka], který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši [částka], který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od [datum] do [datum], poplatků ve výši [částka], účtovaných v souladu s uzavřenou smlouvou a příslušnými sazebníky, skládající se zejména z poplatků za pojištění a z poplatků za zaslání upomínek / výzev k uhrazení dlužných částek, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] (tj. z jistiny) od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši zákonné z částky [částka] (tj. z jistiny a poplatků) od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k v žalobě nevyjádřil, přičemž byly žalovanému v tomto řízení listiny doručovány řádně na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a n., o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného.
3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.
4. Při právním hodnocení otázky splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu s právní úpravou obsaženou v § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pak soud vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne [datum], podle něhož smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnosti spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (respektive, že mu úvěr neměl být poskytnut). V souladu s citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu posuzuje poskytovatel úvěru schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Za určitých okolností může zohlednit i hodnotu spotřebitelova majetku. Žalobkyně měla informace o příjmech žalovaného, a to z výpisů z jeho účtu, který byl veden u žalobkyně od roku 2019. žalobkyní takto měsíční příjem žalovaného byl ve výši [částka] čistého měsíčně, zatímco jeho mandatorní výdaje činily [částka] měsíčně. S odkazem na shora citovanou judikaturu tak z provedeného dokazování vyplývá, že na straně žalující nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, z čehož soud dovodil, že své povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně dostála.
5. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru podléhající právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] a dále z výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který byl žalovaným čerpán do výše [částka], přičemž žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil, že na úvěr cokoli plnil. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum], jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze tří úkonů právní služby po [částka] (tj. [částka]) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka [částka]. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.