Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 650 Kč s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 27.11. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 3 571,16 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 650 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1 115,02 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 1. 2025 u Okresního soudu v Sokolově domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 16 650 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 6. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovaného vést běžný účet č. ú. [č. účtu]. Následně došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření Smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu a to na základě žádosti ze dne 14. 6. 2022. Žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu 15 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou 18,90 % ročně. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly též obchodní podmínky žalobkyně, na základě kterých byla žalobkyně mj. oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle sazebníku banky. Žalované poplatky ve výši 1 650 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč (a to ze dne 15. 8. 2023, 4. 9. 2023 a 19. 10. 2023). Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to včetně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný však nehradil řádně a včas smluvené splátky úvěru, pročež žalobkyně celý úvěr ke dni 29. 2. 2024 prohlásila za splatný. Celková dlužná pohledávka ve výši 21 336,18 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 1 650 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 115,02 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 571,16 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu byla adresována předžalobní upomínka prostřednictvím zástupce žalobkyně.
2. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 4. 2025 č.j. [spisová značka] byla věc postoupena Okresnímu soudu [adresa] -město jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž vyplývají skutečnosti zcela korespondující se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. Soud vycházel ze smlouvy o ČSOB Plus Kontu ze dne 28. 6. 2019 a smlouvy o poskytování služeb [Anonymizováno] elektronického bankovnictví z téhož dne, dále smlouvy o kontokorentu ze dne 14. 6. 2022, obchodních podmínek žalobkyně pro povolené přečerpání účtu, interního výpisu z historie účtu – čerpání úvěru (č.l. 43-51), oznámení o zesplatnění úvěru a výzvy k úhradě včetně předžalobní upomínky. Žalobkyně rovněž soudu dostatečným způsobem doložila, jak zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet.
4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o přečerpání účtu, která svým obsahem odpovídá smlouvě o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, když žalovanému poskytla úvěrový rámec, který žalovaný průběžně čerpal. Žalovanému tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně smluvených poplatků a úroků zaplatit v dohodnutých splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr ke dni 29. 2. 2024 zesplatnila v souladu se smluvními podmínkami. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.) a uložil žalovanému vedle dlužné jistiny zaplatit i smluvní úrok a též úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, nárok žalobkyně na jeho zaplacení tak vyplývá z ust. §1970 o. z., a to ve výši určené v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému určena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a odměny zástupce žalobkyně, jemuž náleží odměna určená dle § 14b odst. 1 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), tomu odpovídajících tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a DPH ve výši 21 % počítané z odměny advokáta a paušálních náhrad. Celkem tak náklady řízení činí částku 2 815 Kč. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně a má za to, že je namístě postup dle § 14b a. t., neboť z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky ze shodného či podobného typu adhezních smluv, přičemž v žalobách dochází pouze k obměně individuálních údajů týkajících se žalovaných osob, částek a údajů týkajících se uzavřených smluv, a lze tak konstatovat, že se jedná o ustálený vzor uplatněný shodnou žalobkyní, lhostejno, že žalobkyni v různých věcech zastupují různí právní zástupci.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto shodně jako v případě výroku I. rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.