Výrok
I. Žaloba na nahrazení souhlasu s vydáním úschovy se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobou ze dne 12. 2. 2025 se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalované s vydáním úschovy ve výši 767 906,69 Kč dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), a to s odůvodněním, že usnesením [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne 24. 11. 2022, sp. zn. 4 T 28/2022, bylo rozhodnuto podle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění peněžních prostředků ve výši 781 094,25 Kč představující náhradu pohledávky společnosti [právnická osoba]. v likvidaci (žalobkyně) z vkladu na účtu č. [č. účtu] vedeného u banky [právnická osoba]. v likvidaci vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [IČO] IČO, . Předmětným usnesením byla [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] uložena povinnost složit zajištěné peněžní prostředky do úschovy soudu. Ze sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 15. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně si náhradu pohledávky z vkladu vůči [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 781 094,25 Kč vyzvedla dne 26. 8. 2022. Dne 12. 3. 2024 likvidátor společnosti [právnická osoba]. v likvidaci převedl všechny peněžní prostředky likvidované společnosti ve výši 767 906,69 Kč na depozitní účet soudu. Usnesením ze dne 16. 5. 2024 pak bylo [Anonymizováno] soudem rozhodnuto ve smyslu § 79f odst. 1 trestního řádu o zrušení zajištění, k němuž došlo shora zmíněným usnesením ze dne 24. 11. 2022. Na základě usnesení [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne 16. 5. 2024, sp. zn. 4 T 28/2022, které nabylo právní moci dne 8. 6. 2024 ve vztahu k obžalovanému [adresa] a dne 4. 6. 2024 ve vztahu k obžalovanému [jméno FO], byla do soudní úschovy složena peněžní částka ve výši 767 906,69 Kč.
2. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byly poučeny, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Usnesením [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne 11. 11. 2025, č. j. 15 C 29/2025-58, které nabylo právní moci dne 28. 11. 2025, byla žalobkyně osvobozena od zaplacení soudních poplatků v celém rozsahu.
4. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci vyjádřila a navrhla, aby žaloba byla pro nedostatek pasivní legitimace zamítnuta. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že se jedná o úschovu dle trestního řádu a účastníkem řízení o úschově je tedy osoba, která věc vydala, případně ten, komu byla odňata, a také ten, kdo na ni uplatnil právo v trestním řízení, případně ten, kdo na ni uplatnil právo u soudu v občanském soudním řízení. Uvedla, že [Anonymizováno] soud [adresa] -[Anonymizováno] pouze v rámci svého působení v trestním řízení rozhodl o složení finančních prostředků do soudní úschovy, neboť není zřejmé, komu má být úschova vydána. Dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 293/2009 a uvedla, že žalovaná je v daném případě uvedena jako složitel, nicméně pokud složitele vedly ke složení věci do úschovy důvodné pochybnosti o tom, kdo je věřitelem, neboť finanční prostředky byly zajištěny v rámci trestního řízení, není souhlasu složitele z vydání předmětu úschovy zapotřebí.
5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným v likvidaci se sídlem [adresa].
6. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 3. 2022, č. j. 38 Cm 312/2020-48, které nabylo právní moci dne 26. 3. 2022, bylo rozhodnuto o zrušení výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku, obnově likvidace a jmenování likvidátora.
7. Usnesením [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] ze dne 16. 5. 2024, sp. zn. 4 T 28/2022, byly peněžní prostředky ve výši 767 906,69 Kč uložené na depozitním účtu [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] uloženy do úschovy [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno], Anonymizováno8. Ve věci soudní úschovy vedené u [Anonymizováno] soudu [adresa] -[Anonymizováno] pod sp. zn. 92 Sd 5/2025 bylo zjištěno, že soud jedná s účastníky, jimiž jsou [právnická osoba]. v likvidaci (žalobkyně), [adresa], narozený [datum], a [jméno FO], narozený [datum], jako příjemci. [adresa], narozený [datum], však nezaslal soudu souhlas s vydáním předmětu úschovy jeho osobě ani jinému účastníku řízení. Účastníci řízení byli soudem vyrozuměni o nemožnosti rozhodnutí o vydání úschovy zatím žádnému z účastníků řízení, neboť aktuálně má soud k dispozici souhlas pouze dvou účastníků řízení.9. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s., byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.10. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh se z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované zamítá. Žalobkyně označila jako žalovanou [Anonymizováno] soud [adresa] -[Anonymizováno] na základě usnesení vydaného [Anonymizováno] soudem [adresa] -[Anonymizováno] v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 4 T 28/2022, ve kterém soud v odůvodnění uvádí, že má pochybnosti o tom, komu mají být finanční prostředky ve výši 767 906,69 Kč vydány. Na základě pochybností vyplývajících z trestního řízení byla věc uložena do úschovy a žalobkyně byla soudem poučena, aby nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně považovala za účastníka řízení [Anonymizováno] soud [adresa] -[Anonymizováno], neboť to byl právě on, který zajistil finanční prostředky a po zrušení jejich zajištění je odmítl žalobkyni vydat. V tomto případě se jedná o případ úschovy ve smyslu 300 z. ř. s., kdy účastníky řízení o úschově jsou ten, kdo věc vydal nebo mu byla odňata (ten má postavení příjemce), a dále ten, kdo na ni uplatňoval v trestním řízení právo, popřípadě ten, kdo na ni uplatnil právo u soudu v občanském soudním řízení, aniž by tak učinil u orgánu činného v trestním řízení (ten má postavení přihlašovatele); složitel v tomto řízení nevystupuje (NS Cpjn 203/2005, Rc 24/2007). Smyslem uložení finančních prostředků do úschovy je odstranění pochybností o tom, která z dotčených osob má z titulu vlastnického nebo jiného práva nárok na vydání věci. V souladu s citovaným stanoviskem Nejvyššího soudu soud konstatuje, že žalobkyně je ve smyslu řízení o úschově v pozici příjemce, neboť to byla ona, kdo věc vydal a této by byla věc orgánem činným v trestním řízení vrácena, kdyby o tom nevznikly pochybnosti.11. Soud vycházeje z odborných publikací (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1156 s.) a ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že složitel v tomto řízení nevystupuje. Z povahy a účelu této úschovy vyplývá, že neslouží ke splnění dluhu, ale že jde o právní prostředek, pomocí kterého se odstraňují pochybnosti o tom, která z dotčených osob má k věci vlastnické nebo jiné právo a které z nich tedy má být z titulu tohoto práva uschovaná věc vydána. Procesní postavení složitele nemá ani orgán činný v trestním řízení, kterému byla věc vydána nebo který ji odňal anebo který ji v průběhu trestního řízení převzal. Soud (předseda senátu), státní zástupce nebo policejní orgán totiž rozhodují o uložení věci do úschovy, po právní moci usnesení nemají na věci (ani z pohledu účelu trestního řízení) žádný zájem a jejich rozhodovací a ani jiné sféry se nedotýká závěr o tom, zda bude vydána tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, nebo zda se odevzdá osobě, která k ní uplatnila právo. Jejich postavení účastníka řízení nelze úspěšně dovozovat ani z toho, že některé z těchto osob případně podle výsledku pravomocně skončeného soudního řízení o úschově jsou povinny věc předat, neboť při tom postupují podle pravomocného rozhodnutí soudu vydaného v občanském soudním řízení. Stejně tak nelze považovat žalovanou za přihlašovatele, když na peněžní prostředky uložené v úschově neuplatňovala v trestním řízení ani v občanskoprávním řízení právo.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za úkon spočívající v písemném podání na výzvu soudu dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.