Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení 15 % p.a. od 26. 2. 2025 do zaplacení.
II. Pokud bylo požadováno zaplacení úroku z prodlení z částky 20 159,20 Kč za dobu od 1. 3. 2023 do 25. 2. 2025 a dále úroku z prodlení z částky 8 159,20 Kč za dobu od 26. 2. 2025 do zaplacení ve výši 15 % p.a., dále pokud bylo požadováno zaplacení další částky 8 159,20 Kč, žaloba se v této části zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku 1 103 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal vrácení úvěru.Žalovaný se nevyjádřil.Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky.Soud zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru, který byl poskytnut ve výši 12 000 Kč téhož dne se splatností 28. 2. 2023. Vedle vrácení jistiny měl žalovaný ještě k tomu zaplatit další částku 8 159,20 Kč jako tzv. poplatek za poskytnutí úvěru. Poskytnutí úvěru bylo doloženo zprávou [právnická osoba], šlo o platbu na účet číslo [č. účtu], který patří žalovanému. Ze shora uvedených smluvních podmínek vyplývá sazba RPSN 25 732 % ročně. Žalovaný na úvěr ničeho nevrátil.Věřitel (úvěrující) následně postoupil svoji pohledávku smlouvou postupní ze dne [datum]. Postupníkem byl žalobce.Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat.Soud považuje sjednaný úrok za neplatný (excesivní úroková sazba). Jedná se o RPSN uvedenou výše, tj. 25732 %, kde již nelze ani uvažovat o proporcionálním snížení úroku, neboť takto excesivní smlouvy nelze v právním státě uzavírat. Jedná se o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku).Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.Pokud jde o právní úpravu bezdůvodného obohacení (úprava účinná od 1.1.2014), občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení).Výzvu k zaplacení dal žalobce žalovanému dne 24. 2. 2025 (č.l. 10 – doručení žaloby fikcí). Splatnost nastala podle názoru soudu dne následujícího. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci přijatou částku s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 26. 2. 2025 do zaplacení.Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků ve věci. Úspěch žalobce činil 60 % (tedy 12 000 Kč namísto 20 159,20 Kč) a úspěch žalovaného činil 40 %. Rozdíl činí 20 %.Žalobce byl převážně úspěšný. Proto má žalobce právo na náhradu části (20 %) svých nákladů řízení. Tyto náklady činily 5 514 Kč. Zahrnují jednak soudní poplatek 807 Kč. Dále pak odměnu 3krát 400 Kč za převzetí věci, upomínku a žalobu, dále 1 940 Kč za doplňující podání vůči soudu (základ odměny 20 159 Kč). Dále režijní paušály v počtu 3krát 100 Kč a 1krát 450 Kč. Dále DPH 817 Kč. Celkem 5 514 Kč; z tohoto pak 20 % činí 1 103 Kč.