Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 149 890,34 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 114,69 Kč za dobu od 25. 5. 2023 do 18. 9. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 354,14 Kč za dobu od 31. 5. 2023 do 31. 8. 2023, úrokem ve výši 21,9% p. a. plynoucím z částky 147 815,34 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. plynoucím z částky 147 815,34 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 32 858 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 28. 3. 2023 uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem 21,90 % p. a. a poplatky v 48 měsíčních splátkách po 4 718 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 9. 2023. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 na společnost [Anonymizováno] a tato společnost pak smlouvou ze dne 6. 2. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z jistiny, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení a poplatků za pojištění schopnosti splácet úvěr. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl upomínán.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání, jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 3. 2023, z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] a [č. účtu] a ze záznamů o zaplacených splátkách bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem 21,90 % p. a. a poplatky ve 48měsíčních splátkách po 4 718 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 9. 2023, když pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen. Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne 20. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 9. 2023. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2024 a 12. 3. 2024 a smluv o postoupení pohledávky ze dne 13. 12. 2023 a ze dne 6. 2. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2024 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení žalované částky.
4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostál, když řádně a včas neplatil splátky úvěru a dostal se tak do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož žalovaný dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatil, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaný žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy netvrdil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení byl žalobkyni přiznán podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno. Soud současně nezjistil, že by smlouva či postup úvěrující společnosti odporovaly ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru z. č. 257/2016 Sb. (zejména § 86 a § 122).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 858 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 996 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 149 890,34 Kč sestávající z částky 7 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 200 Kč ve výši 4 662 Kč.