Výrok
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 10 635 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucí z částky 10 335 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 10 635 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu RZ [SPZ], se zdvihovým válcem motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neměla v období od 20. 4. 2023 do 25. 9. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tzv. povinné ručení. Pokud jde o výši žalované částky, žalobkyně uvedla, že se skládá ze základu příspěvku v částce 10 335 Kč (denní sazba příspěvku 65 Kč vynásobená počtem 159 dní, kdy nebylo vozidlo pojištěno) a nákladů na uplatnění tohoto nároku ve výši 300 Kč v podobě poplatku spojeného s vymáháním pohledávky podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také zákona o pojištění odpovědnosti).
2. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, jelikož žalobkyně s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila a žalovaná na výzvu soudu nevyjádřila svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se její souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.
3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 16. 11. 2023 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu za vozidlo RZ [SPZ] ve výši 10 335 Kč, a to za období od 20. 4. 2023 do 25. 9. 2023 (tj. za celkem 159 dní po 65 Kč/den) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Současně žalobkyně v těchto dopisech informovala žalovanou o tom, že zjistila, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem výše citovaného vozidla, které nemělo v příslušném období uzavřeno povinné ručení odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně taktéž vyrozuměla žalovanou o povinnosti uhradit dlužnou částku ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy.
4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalované, která v označeném období vlastnila shora specifikované vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 3 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve výši 65 Kč denně tedy 10 335 Kč za 159 dní. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni nejen tyto zákonné příspěvky, ale i požadované náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč za jedno vozidlo, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 2a téže vyhlášky, které je příslušenstvím primární pohledávky v souladu s § 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a také zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., neboť žalovaná se nezaplacením zákonného příspěvku ve stanovené lhůtě dostala do prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu účinném v době uskutečnění úkonů právní služby, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 252 Kč.