Výrok
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 784 Kč jako smluvní pokuty a částky 100 Kč jako kapitalizovaného úroku, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucím z částky 16 000 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 125,04 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne 13. 12. 2023 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 2 784 Kč ke dni splatnosti. Žalobkyně se žalobou domáhala i zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p. a. plynoucího od 10 7. 2024 z částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 125,04 Kč, kapitalizovaného úrok 100 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Žalovanému byla zaslána dne 4. 8. 2024 předžalobní upomínka, ten však na ni nereagoval.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podle § 115a o. s. ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.
3. Žalobkyně ještě před rozhodnutím soudu vzala podáním ze dne 11. 4. 2025 svoji žalobu částečně zpět a soud tak řízení výrokem I. tohoto rozsudku částečně zastavil dle ust. § 96 o. s. ř.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu] částku ve výši 16 000 Kč pod VS [var. symbol]. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 11. 1. 2024 spolu se smluveným úrokem.
5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u a.s. [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 12. 2023 poukázala na bankovní účet č. [č. účtu] částku 16 000 Kč pod VS [var. symbol]. Variabilní symbol platby odpovídá číslu úvěrové smlouvy a bankovní účet je účtem, který uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dluhu.
8. Žalobkyně soudu i přes jeho výzvu nepředložila důkazy, z kterých by mohl soud usuzovat, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. V podání ze dne 11. 4. 2024 uvedla, že ani žádnými důkazy v tomto směru nedisponuje.
9. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil žádné skutečnosti.
10. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Není pochyb o tom, že žalovaný vstupoval do vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně v pozici spotřebitele.
11. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením důkazy. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala výdělkové poměry žalovaného, zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod.
14. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a vypořádat vztah mezi účastníky řízení pouze za použití ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
15. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 16 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni dosud žalovaný nevrátil ničeho. V daném případě se žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, co do částky 16 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částku 16 000 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. S ohledem na pasivitu žalovaného v řízení nemohl soud využít ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a stanovit lhůtu k vrácení částky v době jiné, než-li v době tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť soudu nejsou známy (majetkové) možnosti žalované.
16. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 12. 1. 2024, neboť žalovanému muselo být ze smlouvy známo, že dlužnou částku měl uhradit nejpozději do 11. 1. 2024. Soud současně žalobci přiznal i částku 48 Kč jako účelně vynaložený náklad na vymáhání dluhu za zaslání upomínky poštou.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle míry jejího úspěchu ve sporu. V případě plného úspěchu by byly náklady řízení tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, celkem 2 252 Kč.