Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 64 165,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 561 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 611,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 1. 2024 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 70 726,50 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 3. 11. 2020 smlouvu o zřízení služebnosti, kterou žalobce zřídil pro žalovanou služebnost spočívající ve strpění umístění a provozování devíti vyústění meliorizačních zařízení a žalovaná byla povinna uhradit žalobci za zřízení služebnosti odpovídající a smlouvou dojednanou částku 90 000 Kč s připočtením DPH ve výši 18 900 Kč. Žalovaná však žalobci uhradila cenu za služebnost pouze částečně v rozsahu 90 000 Kč. Protože žalovaná byla a stále je v prodlení s úhradou částky 18 900 Kč domáhala se dále uhrazení smluvní pokuty ve výši 51 265,50 Kč za období od 7. 1. 2021 do 30. 4. 2022 v sazbě 0,5 % denně z částky 18 900 Kč.
2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že v prosinci obdržela fakturu na částku 90 000 Kč + 21 % DPH ve výši 18 900 Kč, celkem tedy 108 900 Kč. Částka 18 900 Kč nebyla uhrazena na základě doporučení tehdejší účetní firmy, která tvrdila, že stát nemůže fakturovat za již předražené vyústění meliorací ještě DPH. Na jednání soudu dne 3. 5. 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o zřízení služebnosti č. č. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne 3. 11. 2020 soud zjistil, že se žalobce jako povinný a žalovaná jako oprávněná dohodli na zřízení služebnosti v podobě povinnosti žalobce strpět umístění, provozování a běžnou údržbu devíti výústí objektů ze svodných drénů pro odvodnění zemědělských pozemků žalované (bod I. Smlouvy). Služebnost byla zřízena za částku 90 000 Kč + DPH dle platných právních předpisů splatných do 21 kalendářních dnů od vystavení faktury. Pro případ prodlení se zaplacením úplaty bylo sjednáno právo žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (bod IV. smlouvy). Návrh na vklad byl podán ke katastrálnímu úřadu dne 10. 12. 2020. Žalobkyně dne 16. 12. 2020 vystavila žalované fakturu na úhradu částky 108 900 Kč včetně 21 % DPH se splatností do 6. 1. 2021. Tuto fakturu odeslal žalované dne 17. 12. 2020 a žalovaná potvrdila, že ji obdržela. Fakturou vystavenou dne 31. 1. 2022 žalobce po žalované požadoval smluvní pokutu od počátku prodlení do 31. 12. 2021 ve výši 40 486,50 Kč a fakturou vystavenou dne 31. 5. 2022 žalobce po žalované požadoval smluvní pokutu od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022 ve výši 11 340 Kč.
4. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Účastníci si smlouvou ujednali úplatné zřízení věcného břemene v podobě služebnosti za částku 90 000 Kč + DPH dle platných předpisů. Žalobkyně je plátcem DPH. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále také je ZDPH) je předmětem daně mimo jiné poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Podle § 14 odst. 1 písm. c) ZDPH se poskytnutím služby pro účely tohoto zákona rozumí také zřízení, trvání a zánik věcného břemene. Z uvedeného soud uzavřel, že zřízení věcného břemene žalobcem ve prospěch žalované bylo plněním podléhajícím dani z přidané hodnoty a žalovaná tedy dluží žalobci doplatek sjednané ceny za zřízení věcného břemene ve výši 18 900 Kč. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s úhradou částky 18 900 Kč má také právo v souladu s článkem IV. odst. 2 smlouvy a § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na uhrazení smluvní pokuty za požadovanou dobu od 7. 1. 2021 do 30. 4. 2022 ve výši 0,5 % denně z dlužné částky 18 900 Kč, která činí 45 265,50 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. Zamítl, když smluvní pokuta v rozsahu 6 561 Kč byla žalovanou uplatněna nedůvodně.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 611,72 Kč, přičemž tato částka představuje 81,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 9,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 537 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.