Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 955 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 955 Kč jdoucím od 9. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem byla dne 2. 5. 2024 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaný se zavázal za tuto dodávku hradit sjednanou cenu. Žalobkyně elektřinu do sjednaného místa dodávala a za období od 3. 5. 2024 do 15. 10. 2024 vyúčtovala dodávku elektřiny žalovanému fakturou č. [hodnota] ve výši 5 864 Kč a fakturou č. [hodnota] částku 5 091 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.
4. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za spolehlivě zjištěné, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní, jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem, když na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaný se zavázal hradit za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Z faktury č. [hodnota] má soud za spolehlivě zjištěné, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 3. 5. 2024 do 6. 8. 2024 za dodanou elektrickou energii částku ve výši 5 864 Kč se splatností dne 26. 8. 2024. Z faktury č. [hodnota] má soud za spolehlivě zjištěné, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 7.8. 2024 do 15. 10. 2024 za dodanou elektrickou energii nedoplatek ve výši 5 090,81 Kč se splatností dne 8. 11. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval úhradu dluhu, ten ale zůstal v řízení zcela pasivní.
5. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000, energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.
6. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu na dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s ustanovením § 2079 a násl., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektrickou energii a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektrickou energii uhradit sjednanou cenu. Žalovaný žalobkyni nezaplatil za dodávky elektřiny za období od 3. 5. 2024 do 15. 10. 2024 celkem částku 10 955 Kč. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počátek prodlení pak ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud užil ust. § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, pročež je vyloučeno užití ust. § 2 odst. 3 vyhlášky.
9. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 a pro splnění všech povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí, soud stanovil žalovanému lhůtu obecnou třídenní.