Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 636,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 902,22 Kč za období od 1. 6. 2024 do 1. 9. 2024, s úrokem 18,9 % ročně z částky 18 636,04 Kč od 2. 9. 2024 do 29. 9. 2024, úrokem 12,75 % ročně z částky 18 636,04 Kč od 30. 9. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 636,04 Kč od 12. 9. 2024 do zaplacení a dále částku 316,65 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 10. 2024 domáhala proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 636,04 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a částku 316,65 Kč a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 23. 9. 2018 Rámcovou smlouvu č. [hodnota] v souladu s obch. podmínkami žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne 21. 3. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na základě něhož požádal o poskytnutí kontokorentního úvěr ve výši 19 000 Kč. Úvěr byl dne 21. 3. 2020 schválen a umožněn čerpat z účtu žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s Podmínkami pro používání kontokorentu dne 2. 9. 2024 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 18 636,04 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 902,22 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 01.06.2024 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 01.09.2024. Dále žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávky ve výši 316,65 Kč odpovídající zápornému zůstatku na běžném účtu. Veškeré uvedené částky žalovaný žalobkyni ani přes písemné upomínky neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V daném věci soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho souhlas a věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v návrhu.
4. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet (rámcová smlouva č. [hodnota]), kdy v rámci uzavřeného dodatku žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o možnosti čerpání kontokorentu do výše 19 000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,90 % s průběžným splácením z účtu žalovaného (dodatku č. [hodnota] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu). Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že k datu zesplatnění 2. 5. 2024 činila nesplacená jistina kontokorentu 18 636,04 Kč a dlužný úrok činil 902,22 Kč. K zesplatnění došlo dopisem žalobkyně ze dne 2. 9. 2024 z důvodu prodlení. Z výpisu z účtu ke dno 7. 10. 2024 sud zjistil, že na běžném účtu žalovaného je záporný zůstatek 316,65 Kč.
5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Na základě výše uvedené smlouvy o poskytnutí kontokorentu žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši až do 19 000 Kč. Žalovaný se zavázala splatit poskytnutý kontokorent dle podmínek ve smlouvě a v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, a to včetně příslušných poplatků za sjednání úvěru a kontokorentu. Žalovaný svoje povinnosti řádně a včas splácet poskytnutý kontokorent nesplnila, proto žalobkyně v souladu s obch. podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru o čemž žalovaného informovala dopisem ve kterém jej současně vyzvala k úhradě dluhu. Dále vznikl žalovanému záporný zůstatek na účtu ve výši 316,65 Kč, který soud hodnotí jako bezdůvodné obohacení žalovaného, které je povinen žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostala do prodlení se splněním svých peněžitých závazků z titulu cit. smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky i nárok na úhradu úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění a sjednaných úroků podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Proto soud žalobě žalobkyně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.