Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 46 500 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku příslušenství se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 46 500 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 27 655 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částkou ve výši [částka] představující odměnu za zpracování, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], to vše v pravidelných 21měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Právní předchůdce uzavřel s žalovanou dále dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 39 378 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši 28 923 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, částkou ve výši [částka] představující odměnu za zpracování, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], to vše v pravidelných 21měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku [částka]. Obě pohledávky vyplývající z předmětných smluv přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke stejnému dni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy a zavázala se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za úvěr ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně a stanovena RPSN ve výši 142,04 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak, má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy a zavázala se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za úvěr ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 86 % ročně a stanovena RPSN ve výši 137,77 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak, má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky [částka]. Obě pohledávky za žalovanou byly právním předchůdcem postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla o změnách v osobě věřitele písemně informována (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). V rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzývána k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva, doklad o odeslání).
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud dovozuje jednak z toho, že právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřil úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv, když vyšel toliko z informací jí sdělených a tyto si nijak neověřoval, a dále z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč uhradit dále částku ve výši 24 946 Kč označenou jako poplatek (v druhém případě částky 30 000Kč činil poplatek 36 669Kč). Tento je sice ve smlouvách rozdělen na tři části (úrok, částka za zpracování a částka za komfortní splácení + pojištění), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a poplatek tak představuje vedle již sjednaného úroku, skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou úvěru představuje 86 % (ve smlouvách je dokonce RPSN uvedeno ve výši skoro 140 %) a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila cca 12% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsobem měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum] sp. zn. 25 Co 183/2017).
8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. , když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti na základě předmětných smluv obohatila o částku v celkové výši 50 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná uhradila částku [částka]. Ze shora uvedených důvodů jí tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 46 500 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalované dne [datum] a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinila, dostala se od [datum] do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku příslušenství nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy zde soud ve výpočtu úspěchu a neúspěchu vycházel ze součtu kapitalizovaného požadovaného příslušenství ke dni rozhodování (neúspěch) a přiznané jistiny (úspěch) a dospěl k závěru, že v řízení byly shodně úspěšní a neúspěšní oba účastníci, a proto nárok na náhradu nepřiznal ani jednomu z nich (viz výrok III. tohoto rozsudku).
10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako běžná třídenní.