Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 297,39 Kč spolu s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 45 835,39 Kč jdoucím od 17. 2. 2025 do 16. 3. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 45 835,39 Kč jdoucím od 27. 2. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 45 835,39 Kč jdoucím od 17. 3. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 819,33 Kč jdoucím od 16. 11. 2024 do 16. 2. 2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 892 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne 21. 12. 2023 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. [hodnota] k této smlouvě, kterým požádala o úvěr ve výši 55 000 Kč (Smlouva o úvěru č. [IBAN]), který jí byl schválen a dne 21. 12. 2023 vyplacen na běžný účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru ve výši 1 500 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem 20. 1. 2024. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 20. 3. 2028. Splátky v období od 20. 1. 2024 do 16. 11. 2024 byly splaceny. Na splátku dne 16. 12. 2024 bylo ze strany žalované dne 16. 12. 2024 zaplaceno pouze 0,30 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 16. 12. 2024 je žalovaná v prodlení. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáními smlouvy o úvěru (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru (čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3) dne 17. 2. 2025 k zesplatnění úvěru. K tomuto datu žalovaná žalobkyni dlužila na nesplacené jistině částku ve výši 45 835,39 Kč a nesplaceném smluvním úroku částku ve výši 1 819,33 Kč. Tento je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 16. 11. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do 16.02.2025 (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 15,9/100). O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 17. 2. 2025, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jejího internetového bankovnictví a SMS zprávou. Touto byla žalovaná vyzvána k úhradě jistiny úvěru ve výši 45 835,39 Kč a nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 819,33 Kč, ke dni 16. 2. 2025. Ve shora uvedené rámcové smlouvě se žalovaná dále zavázala, že její běžný účet uvedený výše se nikdy nedostane do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaná na svém běžném účtu dostala do nepovoleného debetu ve výši 1 462 Kč, který žalobkyně též po žalované požaduje uhradit.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [IBAN] (Dodatek č. [hodnota] [Anonymizováno] k rámcové smlouvě) ze dne 21. 12. 2023 a rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 10. 9. 2021 a dále z obchodních podmínek, podmínek pro používání úvěru a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,90 % ročně resp. 14,90 %, to vše v měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisů z úvěrového účtu, dokladu o načerpání úvěru a z platební historie vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne 21. 12. 2023. Z výzvy k zaplacení dluhu a zesplatnění úvěru ze dne 17. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila pro nesplácení žalované za období od 16. 12. 2024. Ze skutečnosti, že žalovaná úvěr řádně splácela v období od 20. 1. 2024 do 16. 11. 2024 (prokázáno přehledem plateb úvěru) soud zjistil, že žalovaná byla úvěry schopná splácet více jak deset měsíců, a tudíž lze uzavřít, že její úvěruschopnost byla v době uzavření smluv dána. Z výpisu z běžného účtu vedeného ve prospěch žalované pod č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovaná svůj účet nepovoleně přečerpala o částku 1 462 Kč.
5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru), a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. a dále smlouvu o účtu dle ust. § 2662 o. z. Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, vztahuje se na smluvní vztah mezi účastníky i zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru v tehdy platném znění, když před jeho poskytnutím řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele – žalované, ostatně z té skutečnosti, že žalovaná úvěr po dobu téměř 10 měsíců řádně splácela, je zřejmé, že v době uzavření smlouvy byla úvěruschopná. Žalobkyně postupovala i v souladu s ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, když účtuje od 91 dne prodlení snížené úroky. Žalovaná svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěry zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila a současně nedovoleně přečerpala svůj běžný účet, soud žalobě vyhověl. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 i zákonný úrok z prodlení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 892 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 892 Kč.
11. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když tyto byly určeny jako běžné třídenní.