Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 248 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 154 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy od ní odebírala žalovaná elektřinu a za realizovanou spotřebu vyfakturovanou částku neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud, za vysloveného souhlasu žalobkyně (již v žalobě), postupem podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.
3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 11. 3. 2024 uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od 19. 3. 2024 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa] na dobu do 15. 3. 2025. Součástí smlouvy byly i „obchodní podmínky dodávky“ a ceník. Z předložené faktury č. [hodnota] ze dne 19. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu za období od 3. 9. 2024 do 15. 3. 2025 v celkové hodnotě 31 248 Kč (při započtení záloh zaplacených žalovanou ve výši 5 310Kč), splatnost faktury nastala 2. 4. 2025. Žalovaná tuto vyúčtovanou částku neuhradila a byla upomínána o její zaplacení naposledy předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2025.
4. Žalovaná v řízení netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.
5. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující právní závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektřinu v hodnotě 31 248 Kč (po odečtení zaplacených záloh), spotřeba jí byla vyúčtována fakturou splatnou dne 2. 4. 2025. Žalovaná však vyúčtovanou částku nezaplatila.
6. Mezi právním žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a násl. o. z. s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl. Kdy počátek běhu úroků z prodlení je vázán na splatnost výše uvedené faktury.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 154 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 248 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.
8. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když byly určeny jako běžné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je stanoveno s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.