Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], uzavřené dne 26. 7. 2002 před Městským matričním oddělením Mykolajivské městské správy spravedlnosti, Ukrajina, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že manželství, které účastníci uzavřeli dne 26. 7. 2002 před Úřadem městského matričního oddělení Mykolajivské městské správy spravedlnosti, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, manželství se stalo pouze formálním svazkem. Manželka doplnila, že ona je občankou České republiky, manžel je občanem Ukrajiny. V průběhu manželství se manželům narodil dne 25. 11. 2004 dnes již zletilý syn [jméno FO]. Poslední společné bydliště manželé vedli na adrese [adresa] v Plzni. Již několik let manželství neplní svoje funkce. Příčinu rozvratu manželství manželka spatřovala v dlouhodobých neshodách a v citovém odcizení manželů. Dokonce dochází mezi manžely k fyzickým atakům, situace je nadále neúnosná. Dne 9. 2. 2025 manželka definitivně opustila společnou domácnost a přestěhovala se na adresu [adresa] v Plzni.
2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a připojil se k němu. Dodal, že manželství považoval za spokojené až do doby před 15 lety. Poté byla manželce diagnostikována závažná choroba onkologického charakteru, z níž se manželka vyléčila a znovu se zařadila do pracovního procesu, ale došlo u ní k velkým výkyvům chování. Stala se nervózní, vyvolávala bezdůvodně konflikty a chovala se k manželovi hrubě. Její chování pak vedlo k tomu, že se manželé odcizili. Manžel dodal, že pokud mezi nimi k atakům docházelo, tak z jeho strany se jednalo o sebeobranu nebo její usměrnění. V průběhu manželství si manželé na hypotéku pořídili další byt na adrese [adresa] v Plzni, kam se manželka skutečně v únoru 2025 odstěhovala. Již v závěru roku 2024 manželé přerušili i intimní soužití. Po finanční stránce manželé již dlouhodobě nehospodaří. Syn manželů je zletilý, studuje vysokou školu. Manžel dále uvedl, že se k návrhu připojuje, avšak pokud by ze strany manželky byl učiněn vstřícný krok k obnovení soužití, souhlasil by s tím. Jinak na rozvodu trvat bude.
3. Ve věci byli slyšeni oba manželé, z jejich výslechů vyplynulo, že poslední společné bydliště manželé měli na adrese [adresa] v Plzni, odkud se manželka v únoru roku 2025 odstěhovala a v současné době bydlí na adrese [adresa] v Plzni. Od té doby manželé společně nehospodaří, nežijí, intimně se nestýkají. Dle manželky rozvrat nastal již dříve, kdy se opakovaně od manžela odstěhovávala, poté však vždy došlo k obnovení jejich manželského soužití. Trvalý rozvrat manželství spatřuje od února roku 2025. Manžel bydlí na adrese [adresa] v Plzni spolu se synem. Dle manžela je to tak, že jej napadá manželka, a to slovně, případně fackami, provokuje ho, snaží se ho dostat do konfliktu. Manželé se shodli na příčině rozvratu manželství, kterou spatřují v citovém odcizení manželů, v absenci intimního soužití a ve vzájemných neshodách. Manželé nemají nové partnery.
4. Soud má v dané věci za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 7. 2002 před Městským matričním oddělením Mykolajivské městské správy spravedlnosti, Ukrajina, u manželky se jedná o manželství druhé, u manžela o manželství první, oba manželé jsou národnosti ukrajinské, manželka je příslušnosti ČR a manžel příslušnosti Ukrajina (oddací list, shodná tvrzení účastníků včetně jejich výpovědi, výpis z registru obyvatel). Ze shodného tvrzení manželů a dále z výpisu z registru obyvatel vyplynulo, že v manželství se manželům narodil dne 25. 11. 2004 dnes již zletilý syn [jméno FO]. Ve věci byli slyšeni oba manželé, z jejich výslechu vyplynulo, že již minimálně od února roku 2025 je manželství rozvrácené, manželé společně nehospodaří, intimně se nestýkají.
5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. Svoji pravomoc soud spatřuje v § 30 odst. 2, 4 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb.m.s., kterým došlo k vyhlášení smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech. Právem rozhodným je dle § 30 odst. 2 téže smlouvy právo ČR, neboť rozvod se řídí právním řádem státu, na jehož území mají manželé společné bydliště, za předpokladu, že jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení.
8. V daném případě soud zjistil, že byla naplněna podmínka pro rozvod manželství, které je dle shodného vyjádření obou účastníků trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení jejich manželského soužití. Soud aplikoval výše citované ustanovení § 756 o.z. ve spojení s ustanovením § 755 o.z. V řízení nebylo zjištěno, že by rozvod jejich manželství mohl být v rozporu se zájmy některého z manželů. Soud proto návrhu manželky, k němuž se manžel připojil, vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když zjistil příčinu rozvratu tohoto manželství (výrok I.).
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) předmětné věci nebyly zjištěny takové okolnosti případu nebo poměrů účastníků, na jejichž základě by podle věty druhé citovaného ustanovení mohla výjimečně být přiznána náhrada nákladů, nebo jejich části i v rozvodovém řízení, přičemž žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.