Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], uzavřené dne 21. 9. 2019 před Obecním úřadem [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud manželství účastníků rozhodl. Žalobu odůvodnila tím, že manželství, které účastníci uzavřeli dne 21. 9. 2019 v [adresa], je hluboce a trvale rozvrácené a nejsou šance na jeho obnovu. Manželka doplnila, že se manželům dne 11. 7. 2023 narodil nezletilý syn [Jméno manžela], o jehož výchově a výživě bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka]. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti od února roku 2025. Na rozvodu se manželé dohodli a souhlasili s tím, aby bylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu.
2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil a k návrhu se připojil.
3. V řízení byli slyšeni oba účastníci, kteří potvrdili skutková tvrzení obsažená v žalobě. Manželé shodně označili příčinu rozvratu manželství, kterou spatřují ve vzájemném nepochopení a následném odcizení. Poslední společné bydliště manželé vedli na adrese [adresa] v Plzni, z něhož se manžel v únoru roku 2025 odstěhoval. Intimní soužití ustalo již v průběhu roku 2024. Manželé společnou domácnost neobnovili. Manželka v současné době bydlí na adrese [adresa] spolu se synem a novým partnerem, manžel na adrese [jméno FO], kde bydlí sám. Manžel novou přítelkyni nemá.
4. Soud má v dané věci za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 21. 9. 2019 před Obecním úřadem [adresa]. U obou manželů se jedná o manželství první, oba jsou národnosti české a příslušnosti ČR (oddací list, shodná tvrzení účastníků včetně jejich výslechů a výpis z registru obyvatel). Manželům se dne 11. 7. 2023 narodil syn [jméno FO], o jehož výchově a výživě bylo rozhodnuto rozsudkem [adresa] za dne 1. 4. 2025 č.j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dnem 3. 5. 2025 (citovaný rozsudek). Ze shodného tvrzení účastníků a jejich účastnických výpovědí dále vyplynulo, že jejich manželství je již minimálně od února roku 2025 rozvrácené a neplní svoji funkci, manželé společně nežijí ani nehospodaří, intimně se nestýkají. Účastníci se rovněž shodli na hlavní příčině rozvratu manželství (viz výše). Ze zprávy opatrovníka nezletilého vyplynulo, že rozvod účastníků není v rozporu se zájmem nezletilého syna. Manželé dne 4. 11. 2025 uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů.
5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
7. V daném případě soud zjistil, že byla naplněna podmínka pro rozvod manželství, které je dle shodného vyjádření obou účastníků trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení jejich manželského soužití. Soud aplikoval výše citované ustanovení § 756 o.z. ve spojení s § 755 o.z., neboť nebyly naplněny podmínky § 757 odst. 1 písm. b) o.z., když nedošlo ke schválení dohody ohledně úpravy poměrů k nezletilému dítěti. Účastníci se shodli na příčině rozvratu manželství. V řízení nebylo zjištěno, že by rozvod jejich manželství mohl být v rozporu se zájmem nezletilého syna či některého z manželů. Soud proto návrhu manželky, ke kterému se připojil manžel, vyhověl a manželství účastníků rozvedl.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních. V předmětné věci nebyly zjištěny takové okolnosti případu nebo poměrů účastníků, na jejichž základě by podle věty druhé citovaného ustanovení mohla výjimečně být přiznána náhrada nákladů, nebo jejich části i v rozvodovém řízení, přičemž žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.