Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 174 Kč
s 11,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 174 Kč jdoucím od 17. 2. 2022 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 15. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 174 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 16. 2. 2022 nastoupil do vlaku ČD č. 353 směr Praha hlavní nádraží a při kontrole pověřeného zaměstnance českých drah se neprokázal platným jízdním dokladem, kdy žalovaný zaplatil jízdné ve výši 174 Kč. Za porušení § 7 Vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravou mu taktéž byla vyměřena přirážka ve výši 1 000 Kč Ani tuto však neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 7. 2022 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, oznámení o závadách, smluvní přepravní podmínky ČD, tarif) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.
5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sbírky o drahách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného včetně přirážky k jízdnému, nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.
6. Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
7. Podle § 2550 Občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, čímž uzavřel přepravní smlouvu, avšak předepsané jízdné neuhradil. Z tohoto důvodu mu vznikla při kontrole prověřenou osobou povinnost podle § 37 odst. 4 písm. d), podle § 5 písm. b, c) zákona č. 264/1994 Sb. zaplatit kromě ceny jízdného ve výši 174 Kč taktéž přirážku stanovenou smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobkyně ve výši 1 000 Kč. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 174 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
10. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.