Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 334 Kč,s 21,24 % úrokem ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 26. 3. 2026 do 24. 6. 2026,s 11,5 % úrokem ročně z částky 30 000 Kč jdoucím od 25. 6. 2026 do zaplacení,s 11,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč jdoucím od 26. 3. 2026 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 728 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 4. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 34 334 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, takže částka 27 500 Kč byla převedena v souladu se smluvním ujednáním na tzv. účet zákazníka, tedy účet určený žalovaným, a to dne [datum] čímž došlo k čerpání peněžních prostředků tedy úvěru ze strany žalovaného. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedla žalobkyně na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se se žalovaným smluvně dohodla, že poskytnuté peněžní prostředky a sjednané úroky dohodnuté v zápůjční úrokové sazbě celkem činí částku 40 824 Kč, které žalovaný se zavázal uhradit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, proto v souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, žalovaný byl o tomto informován dopisem ze dne [datum], který byl téhož dne žalovanému odeslán. Žalobkyně odeslala žalovanému upomínky dne [datum], [datum] a zesplatnění ze dne [datum] a součástí zesplatnění byla zároveň předžalobní výzva. Ze smluvního ujednání je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každou odeslanou upomínku. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši [částka], kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši [částka] a zesplatněné části jistiny ve výši 28 158 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum], kdy zesplatněná část jistiny ´činila 28 158 Kč a dluh na splátkách 3 401 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 559 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 842 Kč, celková jistina tak činí 30 000 Kč a úroky 1 559 Kč. Smluvní strany se dohodly o roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,24 %. Vzhledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost uhradit smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, jednak ve veřejných rejstřících, dále zkoumání výdajů a příjmů spotřebitele a předloženým výpisu transakcí z účtu žalovaného a výplatních pásek. Žalobkyně dále uvedla, že požaduje uhrazení částky 1 559 Kč, která představuje dluh na úrocích ke dni žaloby, dále požadovala uhrazení částky[Anonymizováno] 300 Kč za zaslání upomínek, kdy se jednalo o tři upomínky po 100 Kč a částku 1 497 Kč představující dluh na smluvní pokutě za opožděné splátky, kdy ve smlouvě bylo ujednáno, že za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč, smluvní pokuta tak je ve výši třikrát 499 Kč, tedy ve výši 1 497 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku 978 Kč představující dluh na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně ode dne zesplacení, kdy se jednalo o smluvní pokutu z částky 31 559 Kč za období od [datum] do [datum].
2. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, když bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listin, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil skutečnosti, které byly tvrzeny v žalobě, a to jednak o výši poskytnutých peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč, o výši zápůjční úrokové sazby ve výši 21,24 % ročně, o výši počtu splátek a jejich výše (36 splátek po 1 134 Kč). Z této smlouvy dále soud zjistil, že tvrzení žalobkyně ohledně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně a z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení a ohledně smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se dostane spotřebitel do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru koresponduje se smluvním ujednáním. Stejně tak ze sazebníku poplatků bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla sjednána částka 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla prokázána listinou, ze které vyplývají majetkové poměry žalovaného, ač není zprostředkovatele o zjištěných majetkových poměrech žalovaného, výplatních pásek včetně výpisů z účtu, dále výpisu z centrální evidence exekucí a registru platebních informací a dále z čestného prohlášení žalovaného o jeho závazcích. Výše poskytnutého úvěru byla prokázána pohybem na účtu z výpisu z účtu. Z listiny nazvané Bonita smlouvy soud zjistil, že ke dni [datum] zbývá doplatit částka 31 559 Kč. Upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum], kdy se jednalo současně o zesplatnění, soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 Občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.
8. Po právním zhodnocení zjištěného stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla sjednána platná úvěrová smlouva dle ustanovení § 2395 a následujících Občanského zákoníku, přičemž žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž splnila zákonné podmínky vyplývající především v ustanovení § 84 a následujících zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že vycházela z informacích, kdy jí umožnily posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako věřitele, když ověřovala jeho majetkovou situaci, a to jak majetek, tak příjmy a výdaje, včetně možných dluhů a exekucí. Soud tak má za prokázané, že v době poskytnutí úvěru byl žalovaný osobou, která byla schopna úvěr splácet. Žalovaný však úvěr řádně a včas nehradil, z tohoto důvodu vzniklo žalobkyni právo na zesplatnění celého úvěru v souladu se smluvním ujednáním a dále na smluvní pokutu, která byla mezi účastníky platně sjednána dle ustanovení § 2048 Občanského zákoníku. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného příslušenství, když tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně taktéž dodržela dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy po uplynutí 90 dnů požadovala úrokovou sazbu, která odpovídá zákonnému úroku z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 728 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % .Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému ke splnění povinností ze smlouvy stanovil běžnou třídenní lhůtu.