Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [částka] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že řádně zjistila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet a to dne [datum] ve výši [částka], přičemž žalovaný se při sjednání smlouvy zvolil volitelné služby, a to služba „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ za poplatek [částka], služba „[Anonymizováno] “ za poplatek [částka] a informační SMS servis za poplatek ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním vypověděla smlouvu, o čemž byl žalovaný informován e-mailem ze dne [datum], přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku [částka] sestávající se z jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení úvěru [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ [částka], poplatku za službu „Presto“ [částka] a poplatku za službu informační SMS servis ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, přičemž pokutu uplatnila pouze za prvních 90 dnů prodlení, a to za období od [datum] do [datum] ve výši [částka].
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin má soud za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil skutečnosti uvedené v žalobě ohledně výše úvěru, kdy dále soud zjistil, že RPSN byla uvedena ve výši 2120,11 %, úroková denní sazba 1,016 %. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky. S ohledem na to, že soud shledal v rámci právního hodnocení tuto smlouvu jako absolutně neplatnou (viz níže), soud dalšími ustanoveními této smlouvy podrobněji nezabýval. Žalobkyně dále soudu předložila výpis a posouzení úvěruschopnosti, ze kterého vyplynula výše čistého příjmu žalovaného s tím, že žalobkyně s přihlédnutím k vypočteným minimálním výdajům došla k závěru, že disponibilní příjem činí [částka] a úvěruschopnost posoudila jako úspěšnou. S ohledem na to, že soud shledal smlouvu jako absolutně neplatnou, podrobněji se nezabýval tím, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalobkyně soudu předložila pouze listinu, kterou vyhotovila, aniž by byly připojeny listiny, ze kterých by vyplývaly údaje použité žalobkyní (např. výplatní pásky, nájemní smlouva atd.). Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že částka [částka] byla dne [datum] vyplacena, přičemž z výpisu [Anonymizováno] má soud za prokázané, že tato částka byla uhrazena na účet žalovaného. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne [datum] s lhůtou plnění do 3 dnům, která byla žalovanému odeslána dne [datum].
5. Podle § 2395 Občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 588 Občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě soud uvádí, že na předmětnou smlouvu o úvěru je nutné nahlížet jako na neplatné právní ujednání s ohledem na její obsah. V situaci, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které měl žalovaný žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 1,02 % denně, nelze dospět k jinému závěru, že se v žádném případně nejedná o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten úvěrující, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. Pokud soud z úřední činnosti zjistil, že úroková sazba v daném období činila dle řady ARAD 25,83 % ročně, přičemž se jednalo o úvěr z kreditních karet, pak je zcela zřejmé, že sjednaný úrok ve výši více jak 370 % ročně je sjednán jako nemravný a vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je sjednání úroku, je nutno na celý závazkový vztah nahlížet jako na absolutně neplatný. V daném případě má soud za to, že úvěrující zneužil tísně žalovaného a požadoval po něm nepřiměřené částky, čemuž nelze přiznat soudní ochranu. Soud tak vyhodnotil závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, když bylo prokázáno, že žalovanému částka [částka] skutečně poskytnuta byla. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval její uhrazení. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení, kdy počátek prodlení soud váže ke dni [datum], kdy bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], v souladu s § 573 Občanského zákoníku tak došlo k domněnce dojití zásilky dne [datum], nejpozději dne [datum] měl žalovaný plnit a pokud tak neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). Co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníku náklady nepřiznal, když nebylo prokázáno, že by částečně procesně úspěšnému žalovanému nějaké náklady vznikly.
9. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění povinnosti žalovanému určil běžnou třídenní lhůtu.