Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

28 C 225/2024

Soud: Okresní soud Plzeň-městoDatum rozhodnutí: 21. 10. 2024Č. j.: 28 C 225/2024-30Soudkyně: Mgr. Kateřina Auterská ŠaškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 13 206,78 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPM:2024:28.C.225.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (48) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas 14,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši [částka], což stvrdil svým podpisem. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši [částka], spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladu na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se tak zavázal uhradit částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. Celková splatnost závazku připadla na den [datum]. Žalovaný však sjednanou částku řádně a včas nehradil, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil, kdy uhradil toliko částku [částka] odpovídající třem řádně uhrazeným splátkám. Tuto částku právní předchůdce žalobkyně započítal na dlužnou částku v souladu se smluvním ujednáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že ku prospěchu žalovaného neuplatňuje postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty a část postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tak požadovala uhrazení nesplacené jistiny ve výši [částka] a z této částky jdoucí zákonný úrok z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a dále kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kdy částka [částka] je tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka], nesplaceného inkasního poplatku ve výši [částka] a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka]. [adresa],29 Kč pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši [částka] s poukazem na smluvní ujednání, kdy tato byla sjednána ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení a je požadována za období od [datum] do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12.- 2023 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z formuláře pro standardní informace o úvěru, žádosti o úvěr a ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem [částka] rozčleněným jako úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkaso v hotovosti ve výši [částka], a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek po [částka], celkem se tak zavázal zaplatit částku [částka]. RPSN byla uvedena ve výši 272,44 %. S ohledem na to, že na smlouvu soud pohlíží jako absolutně neplatnou, nebylo nutné se zabývat dalšími skutkovými zjištěními z této smlouvy. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil toliko částku [částka], když bylo případně na žalovaném, aby prokazoval jiná tvrzení, ale nestalo se tak. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne [datum] informován s výzvou plnění do 10-ti dnů od doručení výzvy, přičemž z podacího lístku vyplynulo, že výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 580 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právní zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutné nahlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou s odkazem na ust. § 580 obč. zák., a to s ohledem na ujednání o úrocích, kdy sjednaný úrok dle konstantní judikatury musí být přiměřený s tím, že nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho ujednání sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. V daném případě je zřejmé, že úroková sazba byla ve výši 73 % ročně (byť byl poplatek účelově rozdělen, soud celé ujednání považuje za ujednání o úrocích, a to i s ohledem na výši poskytnutého úvěru), kdy i při respektování smluvní volnosti účastníků je nutné konstatovat významnou nerovnováhu v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Je pravdou, že lze tolerovat u nebankovních institucí vyšší úrokovou sazbu, avšak pokud bylo zjištěno, že dle časové řady ARAD byla nejvyšší kontokorentní sazba v daném období 23,68 % p. a. a sjednaná úroková sazba činila 73 % p. a., pak je nutno dospět k závěru, že sjednaná sazba vysoce překračuje tolerovaný rozdíl. Navíc je zcela jisté s ohledem na formulářový typ smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému zcela jistě neposkytl, pokud by žalovaný nepřistoupil na její podmínky. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že částka [částka] byla ze strany žalobkyně žalovanému poskytnuta. Soud taktéž vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím této peněžní částky uhradil toliko [částka], když bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval opak, ale nestalo se tak. Soud proto žalobě vyhověl co do částky [částka], přičemž počátek z prodlení určil od [datum] 3 do zaplacení, kdy oznámení o postoupení pohledávek obsahující výzvu k plnění do deseti dnů byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a a fikce doručení nastala ke dni [datum] ( § 573 obč. zák.). Co do zbytku nezbylo než žalobu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Převážně úspěšnější žalovaný (soud vycházel i z požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) by měl právo na část nákladů, které účelně vynaložil. Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací