Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka],s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba]. došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v dne uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši [částka], dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], dále úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byl povinen uhradit dne [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední splátku uhradil dne [datum]. Po uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části v celkové dlužné částky. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek požadovala žalobkyně taktéž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 %. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], úrok za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení od prodlení do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl k jejímu uhrazením upomínán předžalobní upomínkou.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba]. a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši ve výši [částka], dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se zavázal uhradit ve 14měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný řádně a včas sjednané splátky nehradil, naposledy uhradil dne [datum] částku [částka]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném uhrazení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], úrok vyčíslený od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení jdoucí od prodlení do [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně vyzývala žalovaného v rámci předžalobní upomínky k uhrazení dlužné částky, ale žalovaný neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listin má soud za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy ohledně podmínek k této smlouvě, přičemž na mimo tvrzení žalobkyně ze smlouvy vyplynulo, že RPSN byla stanovena ve výši 272,44 %. Z výpisu splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil v souvislosti s peněžní hotovostí ve výši [částka] celkem [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, přičemž z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení informován. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kdy nad rámec tvrzení žalobkyně v žalobě soud zjistil, že RPSN byla uvedena ve výši 272,44 %. Z přehledu uhrazených splátek soud zjistil, že žalovaný uhradil v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků ve výši [částka] celkem částku [částka]. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, kdy z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení písemně informován. Předžalobní výzvou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala uhrazení dlužných částek, kdy z podacího lístku bylo prokázáno, že výzva s výzvou k plnění do [datum] byla žalovanému odeslána dne [datum].
6. Podle § 2395 Občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 588 Občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V prvé řadě soud uvádí, že na předmětné smlouvy o úvěru je nutné nahlížet jako na neplatné právní jednání s ohledem na jejich obsah. V situaci, kdy žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] (smlouva ze dne [datum]) s tím, že žalovaný měl během 14 měsíců mimo částky [částka] taktéž uhradit žalobkyni částku [částka], dle názoru soudu účelově rozdělenou do jednotlivých poplatků, kdy na tyto poplatky nelze nahlížet jinak než na úrok, nelze dospět k jinému závěru, že se v žádném případně nejedná o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten úvěrující, který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěru či půjček. Pokud soud z úřední činnosti zjistil, že úroková sazba v daném období činila dle řady ARAD 23,85 %, přičemž se jednalo o úvěr z kreditních karet, tedy o úvěr i vyšší možnou sazbou, pak je zcela zřejmé, že sjednaný úrok ve výši 72% ročně je sjednán jako nemravný a vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je sjednání úroku, je nutno na celý závazkový vztah nahlížet jako na absolutně neplatný. V daném případě má soud za to, že úvěrující zneužil tísně žalovaného a požadoval po něm nepřiměřené částky, čemuž nelze přiznat soudní ochranu.
9. Stejný závěr soud učinil ve vztahu ke smlouvě ze dne [datum], na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši [částka], přičemž žalovaný měl za dobu 14 měsíců vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka]. I v tomto případě se jedná o ujednání o úroku, který je nepřiměřený, kdy v daném období činila dle řady ARAD nejvyšší úroková sazba 23,89 % a pak je zcela zřejmé, že si sjednaný úrok 72 % ročně je nemravný.
10. Soud tak vyhodnotil závazkové vztahy mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení, kdy bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka [částka], přičemž žalovaný uhradil částku [částka], výše bezdůvodného obohacení tak činí [částka]. V případě smlouvy ze dne [datum] k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaného nedošlo, kdy žalovaný uhradil vyšší částku, než která mu byla poskytnuta. Soud tak žalobě vyhověl co do částky [částka]. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení, kdy počátek prodlení soud váže ke dni [datum], kdy bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], v souladu s § 573 Občanského zákoníku tak došlo k domněnce dojití zásilky dne [datum], kdy dle výzvy nejpozději dne [datum] měl žalovaný plnit a pokud tak neučinil, dostal se ode dne následujícího do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku). Co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval tak, že žádnému z účastníků náklady a práva na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť nebylo zjištěno, že by převážně úspěšnému žalovanému nějaké náklady vznikly.