Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas 14,75% zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na kterých se nejprve žalovaný zaregistroval a učinil všechny nezbytné kroky k tomu, aby dokončil registraci na těchto stránkách. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal, tj. [částka]. Žalobkyně uvedla pouze obecně k tomu, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného, nicméně žádné konkrétní skutečnosti týkající se přímo osoby žalovaného neuvedla, a to ani poté, co byla ze strany soudu vyzývána, aby tato tvrzení doplnila. Žalobkyně uvedla, že úvěr byl poskytnut na účet žalovaného, kdy žalovaný však úvěr řádně a včas neplnil, neboť byl ze strany právního předchůdce žalobkyně upomínán k jeho úhradě.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla prostřednictvím webových stránek žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Ze zprávy společnosti [právnická osoba], která v předmětné době vedla účet žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný byl ke dni [datum] majitelem účtu č. [č. účtu], kdy z výpisu účtu soud zjistil, že dne [datum] byla ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému zaslána na tento účet částka [částka]. Z upomínek vyhotovených právním předchůdcem žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky, přičemž z interních informací vyhotovených právním předchůdcem žalobkyně vyplývá, že žalovaný neuhradil na poskytnutý úvěr ničeho. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek s tím, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne [datum], kdy byl současně vyzýván k úhradě dlužné částky do tří dnů od jejího doručení, kdy tato výzva byla zaslána téhož dne, tj. [datum], což vyplynulo z podacího lístku. Téhož dne byla taktéž žalovanému zaslána předžalobní upomínka.
5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V průběhu řízení soud vyzýval žalobkyni zda a jakým způsobem původní věřitel ověřil a posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně žádná tvrzení k tomuto ani přes výzvu soudu nesdělila.
6. S ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] soud při absenci tvrzení a důkazů na straně žalobkyně vycházel z toho, že původní věřitel uvedenou povinnost nesplnil a na smlouvu o úvěru tak dopadá sankce absolutní neplatnosti. Z tohoto důvodu soud nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když žalobkyně prokázala, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky ve výši [částka] žalovanému skutečně poskytl s tím, že žalovaný neuhradil na tuto částku ničeho, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Co se týče zákonného úroku z prodlení vyplynulo, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], která byla téhož dne žalovanému zaslána, respektive téhož dne byla dána k přepravě. V souladu s ustanovením § 573 občanského zákoníku domněnka doby dojití nastala dne [datum] a nejpozději do tří dnů měl žalovaný hradit a pokud tak neučinil, dostal se od [datum] do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
7. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 29,57 % účelně vynaložených nákladů řízení ( nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). V případě plného úspěchu by náklady spočívaly v soudním poplatku [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková výše nákladů by tak představovala částku [částka], při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka [částka]. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.
8. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle § 160 odst. 1 o.s.ř.