Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce č. [hodnota], na základě které byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaný se zavázal spolu s poskytnutou půjčkou uhradit taktéž souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v 60týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy uhradil toliko částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení jednak dlužné jistiny ve výši [částka], dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], kdy se jednalo o zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum], a dále zákonné úroky z dlužné jistiny jdoucí od [datum] do zaplacení.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím těchto prostředků se žalovaný zavázal uhradit i taktéž souhrnný poplatek ve výši [částka], kdy celkovou částku se zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy v souvislosti s uzavřenou smlouvou uhradil částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jednak dlužné jistiny ve výši [částka], tak kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále zákonných úroků z prodlení jdoucích od [datum] z jistiny do zaplacení. Žalovaný byl v obou případech vyzýván k úhradě dlužné částky formou předžalobních upomínek, avšak žalovaný neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě (zákaznické karty, smluv o půjčce, smluvních podmínek smluv o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání ze dne [datum], předžalobní výzva včetně podacího listu). Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.
6. Dle § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku, v rozhodném znění, se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy mimo jiné ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o běžném účtu (§ 497 a § 708).
7. Dle § 497 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 504 obchodního zákoníku, v rozhodném znění, je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
9. Dle § 369 odst. [právnická osoba] zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
10. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že na obě smlouvy o půjčce je nutno nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné. Důvodem neplatnosti je smluvní ujednání ohledně souhrnných poplatků, kdy ve smlouvě o půjčce ze dne [datum] byl požadován poplatek za půjčení částky [částka] ve výši [částka], kdy se jednalo o roční úrok ve výši 73 % a v případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] se jednalo taktéž o úrok ve výši 73 % ročně. S ohledem na výši nejvyšších úrokových sazeb (kreditní karty) v době uzavření smluv, které se pohybovaly ve výši cca 24 % nelze pohlížet na ujednání stran jinak než na ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, což způsobuje absolutní neplatnost obou uzavřených smluv. Soud tak požadavek žalobkyně posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení, kdy v případě smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši [částka] s tím, že žalovaný uhradil na tuto částku [částka]. Bezdůvodné obohacení tak činí dosud neuhrazená část poskytnuté hotovosti ve výši [částka]. V případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného nedošlo, když žalovaný uhradil větší částku, než která mu byla poskytnuta. S ohledem na prodlení žalovaného soud taktéž žalobkyni přiznal právo na úhradu příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dne [datum]. V oznámení byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky do 10ti dnů od doručení dopisu, kdy v domněnce doručení došlo v souladu s § 573 Občanského zákoníku ke dni [datum]. Po uplynutí 10 dnů, tj. ode dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení (§ 1970 Občanského zákoníku).
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádné stran náklady nepřiznal, když nebylo prokázáno, že by procesně úspěšnějšímu žalovanému nějaké náklady vznikly (ve vztahu k posouzení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci účastníků soud taktéž přihlédl k požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku).
12. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.