Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 018,59 Kč,s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky 65 058,59 Kč jdoucím od 21. 11. 2025 dozaplacení,14,9 % úrok ročně z částky 65 058,59 Kč jdoucím od 21. 11. 2025 do zaplacení,kapitalizovaný úrok ve výši 7 150,41 Kč,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 851,10 Kč,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejším soudu dne 16. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 67 018,59 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru – [Anonymizováno] č. [hodnota]. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 12. 2025. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smluv vždy hodnotí schopnost žadatelů splácet, kdy zkoumal zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto řádně splácí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky žadatel má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Právní předchůdce taktéž podrobuje žadatele k důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, jakými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. V souladu se smlouvou byl žalovaným čerpán úvěr ve výši 74 000 Kč, kdy tento se žalovaný zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 732,72 Kč se smluvním úrokem ve výši 14,9 % ročně. Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroků, poplatků a dalších svých závazků. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a ke dni 19. 6. 2025 celou dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovaného k její okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 71 236,46 Kč, z toho 65 058,59 Kč jistina, poplatky 1 960 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 068,08 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni zesplatnění ve výši 149,79 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila celková pohledávka 74 169 Kč, přičemž jistina byla ve výši 65 058,59 Kč, poplatky 1 960 Kč a kapitalizované úroky činily 7 150,41 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnost jej splácet tzv. [Anonymizováno] má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o čerpání úvěru ve výši 74 000 Kč, přičemž žalovaný se tento zavázal splácet formou 72 měsíčních splátek po 1 560,72 Kč s úhradou pojištění 172 Kč, celkem tak 1 732,72 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 14,9 % ročně. Ve smlouvě byly ujednána poplatky, které se žalovaný zavázal uhradit v případě svého prodlení, kdy se jednalo zejména o poplatky spojené se zasíláním písemných upomínek a prohlášení úvěru za i nesplatný. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, poslední přijatá platba byla evidována ke dni [datum]. K tomuto datu byl konečný zůstatek na úvěrovém účtu ve výši 65 058,59 Kč (výpis z úvěrového účtu). Dopisem ze dne [datum] vyzýval právní předchůdce žalobkyně žalovaného k řádnému hrazení splátek s upozorněním na možnost prohlášení úvěru za splatný. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzýval k úhradě splátek taktéž dopisem ze dne [datum] s tím, že dopisem ze dne [datum] oznámil žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván k úhradě nezaplacené jistiny, smluvního úroku, úroku z prodlení a dále měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady za upomínání a dále náklady upomínání. Dopisem ze dne [datum] byl opětovně žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky, dopisem ze dne [datum] byl upomínán žalovaný k úhradě splátky. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky s tím, že taktéž byl informován o tom, že pohledávka byla postoupena současné žalobkyni. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky, taktéž oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, kdy ke svému tvrzení taktéž předložila vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, dále osobní kartu žalovaného, kde byl deklarován čistý měsíční příjem ve výši 27 163 Kč, dále žádost o úvěr, ve které žalovaný sdělil své majetkové poměry a to včetně příjmů a výdajů.
5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 145/2010 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnutý úvěr, své povinnosti plynoucí jí ze smluvního ujednání však porušoval, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do požadovaného příslušenství ve formě smluvního úroku a dále ve formě zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval tím, zda žalobkyně respektive její právní předchůdce splnil svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž bylo prokázáno, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena dostatečně, a to včetně prokázání příjmů žalovaného. To, že byl žalovaný osobou schopnou úvěr splácet, taktéž potvrzuje to, že žalovaný zpočátku úvěr splácel řádně a včas. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 byla splněna.
7. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodoval dle § 142 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 351 Kč, tří úkonů právní služby po 3 820 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. za přípravu a převzetí v zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, dále tří režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb. K nákladům řízení dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši 2 690,10 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 18 851,10 Kč.
8. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému uložil k plnění běžnou třídenní lhůtu.