Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

28 C 62/2024

Soud: Okresní soud Plzeň-městoDatum rozhodnutí: 29. 5. 2024Č. j.: 28 C 62/2024-24Soudkyně: Mgr. Kateřina Auterská ŠaškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 2. 2025Předmět řízení: pro zaplacení 32 888 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPM:2024:28.C.62.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kčs 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 11 000 Kč jdoucím od 17. 11. 2023 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 32 888 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku 27 888 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas neplatil, kdy uhradil pouze splátku ve výši 2000 Kč dne 1.1.2022 a ve výši 2 000 dne 31.1.2022. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně dále uvedla, že ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně se domáhala uhrazená neuhrazené jistiny ve výši 12 941,62 Kč, dále úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, sjednaných poplatků, smluvní pokuty, úroků a zákonných úroků.[právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet ves smyslu zák. č. 257/2016 Sb., kdy odkázala na žádost o úvěru, ve které byly poskytnuty informace od žalovaného, které byly ověřeny doklady označenými v této žádosti.3. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě týkajícími se uzavření smlouvy, když tyto skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o úvěru a předpisu splátek, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku 27 888 Kč, a to formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Soud má taktéž za prokázané, že částka ve výši 15 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, kdy žalovaný uhradil pouze částku 2 x 2 000 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s tím, že žalobkyně taktéž prokázala, že žalovaného o postoupení pohledávky písemně informovala (oznámení o postoupení pohledávky). Z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2023 vyplynulo, že žalobkyně se domáhala plnění ze strany žalovaného před podáním žaloby nejpozději do 16. 11. 2023, z podacího lístku soud zjistil, že tato zásilka byla dána k přepravě ČP s.p. dne 2. 11. 2023. K prokázání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně toliko označila a soudu předložila žádost o úvěr, ve které bylo uvedeno, že je žalovaný zaměstnaný od 12. 10. 2021 s tím, že mělo dojít k ověření těchto informací z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Mzda měla činit 35 179 Kč, výdaje byly uvedeny v částce 10 300 Kč, bydlení bylo označeno jako nájemní.4. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. V daném případě soud dospěl k závěru, že na předmětnou smlouvu je nutno nahlížet jako na absolutně neplatnou, kdy právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji povinnost dle ustanovení § 86 a následujících zákona o spotřebitelském úvěru řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného hradit poskytnutý úvěr. V souvislosti s tímto soud poukazuje například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, pokud žalovaného vyhodnotil jako osobu, která je schopná splácet částku 1992 Kč měsíčně. Soud považuje za zcela nedostatečné, pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil pouze s předloženou pracovní smlouvou, dle které měl být žalovaný zaměstnán od 12.10.2021 ( úvěr poskytnut 31. 12. 2021) a výplatními páskami, kdy je zřejmé, že se mohlo jednat toliko o výplatní pásky za měsíce říjen a listopad 2021. Navíc soud by očekával, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce bude mít tyto listiny k dispozici, kdy tvrzení o jejich ověření se jeví soudu jako nedostatečně prokázané. Navíc se právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval pravdivostí tvrzení žalovaného ohledně jeho nákladů ( absence nájemní smlouvy apod.). Za této situace je zřejmé, že nelze dojít k závěru, že by právní předchůdce žalobkyně postupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016, o čemž svědčí ostatně i skutečnost, že žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel. Smlouva tak byla posouzena jako absolutně neplatné právní jednání a nárok žalobkyně byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil toliko částku 4 000 Kč. Soud tak žalobě vyhověl co do částky 11 000 Kč s tím, že žalobkyni přiznal i úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty, která byla žalovanému po výzvě k úhradě stanovena, tedy od 17. 11. 2021 kdy z podacího archu vyplynulo, že výzva k úhradě byla zaslána 2. 11. 2023 (§ 1970 občanského zákoníku). Pro úplnost soud uvádí, že na smlouvu je nutno hledět jako na smlouvu absolutně neplatnou taktéž s ohledem na smluvní ujednání mezi stranami, a to s poukazem na ust. § 588 občanského zákoníku, s ohledem shora uvedené závěry se však soud již dalšími důvody neplatnosti smlouvy z důvodu hospodárnosti řízení nezabýval.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný ( soud přihlížel i k požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku), nebylo však prokázáno, že by žalovanému nějaké náklady vznikly.8. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací