Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení,s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] jdoucím od [Anonymizováno] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota], na základě které byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti, což žalovaný ztvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou půjčkou uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 21 %, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 60týdenních splátek v hotovosti, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, kdy poslední splátku uhradil [datum], ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Od tohoto data nedošlo ze strany žalovaného k uhrazení žádné částky. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném částku ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], a dále úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z dlužné jistiny jdoucích od tohoto data do zaplacení.
2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota], na základě které byla žalovanému poskytnuta peněžní částka [částka] v hotovosti, kdy žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně částky [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a nákladů z hotovosti inkaso splátek ve výši [částka]. Splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil. Ke dni [datum] činila dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný od podpisu smlouvy uhradil toliko částku [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném částku [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny jdoucí od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení.
3. Žalobkyně vyzývala žalovaného v obou případech k uhrazení dlužné částky formou předžalobní upomínky, avšak žalovaný neuhradil ničeho.
4. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními obsaženými v žalobě (smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzva). Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků dne [datum] žalovaný uhradil částku [částka] a dne [datum] částku [částka], když bylo případně na žalovaném, aby prokazoval opak, ale nestalo se tak.
5. Podle ustanovení § 657 až 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku účinného do [datum], smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky.
6. Podle § 39 Občanského zákoníku, účinného do [datum], neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na skutková zjištění je nutno na obě smlouvy o půjčce nahlížet jako na smlouvy absolutně neplatné, pokud žalovaný vedle jistiny [částka] měl taktéž uhradit poplatek ve výši [částka] a vedle jistiny [částka] uhradit poplatek [částka], kdy tyto poplatky nemohly představovat nic jiného než úrok ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 Občanského zákoníku za poskytnuté peněžní prostředky, neboť právní předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání k poskytováním peněžitých půjček, respektive spotřebitelských úvěrů. V případě smluv ze dne [datum] a ze dne [datum] se jednalo o úrok ve výši 72,4 % ročně. Na takovéto ujednání je pak nutno nahlížet jako na ujednání neplatné s odkazem na ustanovení § 39 Občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 Občanského zákoníku. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. V řízení navíc nevyplynuly žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud taktéž dospěl k závěru, že obsah ujednání o úrocích nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčky, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě shora uvedené půjčky jako právnická osoba podnikající v oboru poskytování spotřebitelských úvěru bezúročně neposkytl. Navíc se jednalo o tzv. adhezní smlouvy, které nepřipouštěly jakoukoliv intervenci ze strany žalovaného. Je-li nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka].
8. Soud tak požadavek žalobkyně posuzoval s ohledem na shora uvedené závěry z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 451 Občanského zákoníku účinného do [datum], které by byl žalovaný povinen žalobkyni vydat. V daném případě tak vznikla žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši [částka] ([částka] – [částka]) a ve výši [částka] ([částka] - [částka]), celkem tak ve výši [částka]. Tím, že žalovaný řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení, kdy žalobkyně prokázala, že dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]), k fikci doručení došlo dle ust. § 573 obč. zák. ke dni [datum], 10-ti denní lhůta k plnění uplynula dne 11. 11. 22023, od [datum] se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 obč. zák. Co do zbytku soud žalobu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť nebylo zjištěno, že by procesně úspěšnějšímu žalovanému nějaké náklady vznikly.
10. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a ke splnění povinností stanovil běžnou třídenní lhůtu.