Výrok
I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parcela [Anonymizováno] o výměře 442 m² v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota], vedeném katastrem nemovitostí [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město.
II. Uvedená nemovitost se přikazuje do výlučného vlastnictví obou žalobců, kteří jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 44 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení byla žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci, kterou podali žalobci, manželé [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B]. Žaloba směřuje proti žalované [Jméno žalované], která je z důvodu omezení svéprávnosti v řízení zastoupena opatrovnicí [jméno FO]. Spornou nemovitostí je pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře 442 m² v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota]. Žalobci i žalovaná jsou v současné době výlučnými vlastníky spoluvlastnických podílů o velikosti id. 1/2. Žalobci svůj podíl nabyli na základě smlouvy o převodu nemovitých věcí ze dne [datum] od předchozího vlastníka za kupní cenu [částka], kterou považují za cenu v místě a čase obvyklou. Jako důvod pro podání žaloby žalobci uvedli, že žalovaná na předmětném pozemku nijak nehospodaří, nevyužívá jej a nepodílí se na jeho běžné údržbě, kterou tak v plném rozsahu zajišťují sami žalobci. S odkazem na zákonnou zásadu, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a s ohledem na nemožnost jiného smírného řešení, navrhují žalobci zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovité věci do jejich výlučného vlastnictví (do společného jmění manželů) za současného vyplacení přiměřené náhrady žalované ve výši 44 200 Kč.
2. Opatrovnice žalované k žalobě uvedla, že žalovaná s odkazem na žalobu a předložené doklady potvrzuje, že uvedená žalobní tvrzení jsou nesporná a odpovídají skutečnosti. Je nepochybné, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví a že žalovaná [Jméno žalované] nemůže sama jakýmkoli způsobem s uvedenou nemovitostí nakládat, a to vzhledem k omezení svéprávnosti. Opatrovnice žalované výslovně uvedla, že nemovitost, která je předmětem žaloby, tj. pozemek p. č. [Anonymizováno]), nelze účelně reálně rozdělit (je nedělitelná), nabízená částka za vypořádací podíl ve výši 44 200 Kč je ve výši ceny obvyklé v daném místě a čase a žalovaná nemá zájem nabýt nemovitost jako celek, neboť na předmětném pozemku nijak nehospodaří, neužívá jej a nezajišťuje jeho údržbu. Žalovaná proto souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, Anonymizováno3. Z důkazů provedených v tomto řízení byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci jsou podílovými vlastníky shora uvedené nemovitosti, a to žalobci jednou ideální polovinou a žalovaná taktéž jednou ideální polovinou (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalované byla prodloužena doba omezení svéprávnosti na 5 let, a to rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], s tím, že opatrovnicí byla jmenována vnučka opatrované [jméno FO] (viz listina o jmenování opatrovníka). Žalovaná, mimo jiné, není způsobilá činit právní jednání týkající se nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje [částka]. Žalobci se stali výlučnými vlastníky podílu o velikosti id. ½ ve vztahu k celku na pozemku p. č. [Anonymizováno] na základě smlouvy o převodu nemovitých věcí uzavřené [datum] s původním vlastníkem podílu o velikosti id. ½, tj. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kdy žalobci za tento převod uhradili částku ve výši 44 200 Kč (kupní smlouva ze dne [datum] a [datum]). Účastnici dále učinili nesporným, že nemovitost, která je předmětem žaloby, tj. pozemek p. č. [Anonymizováno], nelze účelně reálně rozdělit (je nedělitelná) a nabízená částka za vypořádací podíl ve výši 44 200 Kč je ve výši ceny obvyklé v daném místě a čase. Žalovaná nemá zájem nabýt nemovitost jako celek.4. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.5. Podle § 1141 odst. 1 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků, přičemž dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Dle odst. 2 téhož ustanovení se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníků s vyplacením ostatních.6. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.7. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.8. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci jsou ideálními spoluvlastníky, každá strana jedné poloviny shora specifikované nemovitosti. Soud vyšel z nesporným skutkových skutečností, že předmětnou nemovitost nelze účelně reálně rozdělit (je nedělitelná). Za dané situace tak soud postupoval podle shora citovaného ustanovení § 1147 o. z. a zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti. Současně soud rozhodl o přikázání předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobců a přikázal jim zaplatit žalované přiměřenou náhradu za její podíl, neboť žalovaná nemá zájem nabýt nemovitost jako celek, na předmětném pozemku nijak nehospodaří, neužívá jej a nezajišťuje jeho údržbu. Ve vztahu k výši vypořádacího podílu vyšel soud z toho, že žalobci nabízená částka za vypořádací podíl ve výši [částka] je ve výši ceny obvyklé v daném místě a čase, což účastníci učinili nesporným. Tuto částku pak soud uložil žalobcům uhradit žalované. Lhůta k plnění byla určena s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ačkoliv byli žalobci ve věci plně úspěšní a procesně by jim náležela plná náhrada nákladů řízení proti žalované, žalobci výslovně prohlásili, že náhradu nákladů nepožadují. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.