Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

30 C 199/2026

Soud: Okresní soud Plzeň-městoDatum rozhodnutí: 25. 9. 2026Č. j.: 30 C 199/2026-127Soudce: Mgr. Karel StehlíkAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 10. 11. 2026Předmět řízení: o vyklizení bytuECLI:CZ:OSPM:2026:30.C.199.2026.1
náklady řízenílhůtyvýpověď z nájmunáhrada nákladůsmlouva nájemnívyklizení bytu
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (51) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný a žalovaná jsou povinni vyklidit bytovou jednotku č. [Anonymizováno] nacházející se ve třetím nadzemním podlaží budovy č. p. [adresa], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], na adrese [Adresa žalované A], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a žalovaná jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 27 216 Kč k rukám jejich právní zástupkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit a odevzdat bytovou jednotku č. [Anonymizováno] ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. [adresa], na adrese [adresa] v Plzni, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Uvedli, že jsou každý v rozsahu ideální jedné poloviny vlastníky uvedené jednotky, zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa]. Se žalovanými uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, následně doplněnou dodatkem ze dne [datum], podle níž byl byt žalovaným jako společným nájemcům přenechán k užívání na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalobci dále tvrdili, že žalovaní od února 2026 nehradili nájemné ani zálohy na služby; proto jim byla dne [datum] zaslána výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Žalobci však výslovně uvedli, že žalobu nezakládají na předčasném skončení nájmu touto výpovědí, nýbrž na skončení nájmu uplynutím sjednané doby. Před skončením nájmu žalované opakovaně upozornili, že nájemní vztah nebude prodloužen, zejména e-mailem ze dne [datum], e-mailem a dopisem ze dne [datum] a následným přípisem ze dne [datum]. Žalovaní byt ke dni [datum] nevyklidili ani nepředali. Žalobci je proto písemně vyzvali k vyklizení a předání bytu přípisem ze dne [datum] a opakovaně prostřednictvím právní zástupkyně přípisy ze dne [datum]. Jelikož žalovaní byt nadále užívali bez právního důvodu, žalobci podali projednávanou žalobu.

2. Žalovaní ve vyjádření ze dne [datum] a v jeho doplnění ze dne [datum] se žalobou nesouhlasili. Nerozporovali, že nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], ani že s nimi byt užíval nezletilý syn žalované. Namítali však zejména neplatnost výpovědi z nájmu ze dne [datum] pro nedostatek předchozí výzvy k odstranění protiprávního stavu, nesprávnost zvýšení nájemného podle inflační doložky a skutečnost, že jim měl být v lednu 2026 navržen postup směřující k prodloužení nájmu. Dále poukazovali na svou nepříznivou sociální situaci vyvolanou ztrátou zaměstnání žalovaného, na potřebu zajistit bydlení nezletilému dítěti a na to, že očekávali vyplacení podpory v nezaměstnanosti. Uvedli též, že v nejbližší době hodlají uzavřít nájemní smlouvu k jinému bytu a předmětný byt vyklidit. Oba žalovaní souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

3. Žalobci ve vyjádření ze dne [datum] setrvali na žalobě, poukázali na to, že žalovaní věděli o časově omezené povaze nájmu i o tom, že prodloužen nebude, a rovněž souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání.

4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, lze-li ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných podkladů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Podmínky tohoto postupu byly splněny, neboť oba účastníci s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasili a rozhodné skutečnosti byly objasněny z listin založených ve spise.

5. Soud vyšel zejména z výpisu z listu vlastnictví č. [hodnota], ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], z e-mailové komunikace účastníků, z přípisů žalobců ze dnů [Anonymizováno] a [datum], z návrhu žalovaných ze dne [datum], z výzev k vyklizení bytu ze dnů 4. a [datum], z podacích dokladů a dodejek, jakož i z písemných vyjádření obou procesních stran. Z těchto listin vzal soud za zjištěné, že žalobci jsou spoluvlastníky bytu, žalovaní byli jeho společnými nájemci a nájem byl sjednán výslovně na dobu určitou do [datum].

6. Nebylo zjištěno, že by účastníci po uzavření nájemní smlouvy uzavřeli dohodu o prodloužení nájmu. Tvrzená SMS zpráva týkající se návrhu termínu k jednání o případném prodloužení nájmu nemohla sama o sobě založit novou dohodu o trvání nájemního vztahu. Naopak e-mail žalobců ze dne [datum] obsahuje jednoznačné sdělení, že nájem prodloužen nebude. Také z e-mailu žalovaných ze dne [datum] plyne, že žalovaní počítali s ukončením nájmu koncem května 2026. V přípisu ze dne [datum] pak žalovaní sami žádali o posunutí termínu ukončení nájmu a předání bytu z [datum] na [datum]; tím sami vycházeli z toho, že nájem skončí dne [datum]. Žalobci této žádosti nevyhověli a dne [datum] žalovaným sdělili, že na skončení nájmu a předání bytu trvají.

7. Podle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a jeho užívání. Žalovaní byt žalobcům ke dni skončení nájmu ani později neodevzdali; netvrdili ani nedoložili, že by tak po podání žaloby učinili.

8. K obnovení nájmu nedošlo ani podle § 2285 o. z. Toto ustanovení předpokládá, že nájemce pokračuje v užívání bytu alespoň po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, a pronajímatel jej v této době písemně nevyzve, aby byt opustil. Žalobci žalované písemně vyzvali k vyklizení již dne [datum] a opětovně prostřednictvím právní zástupkyně přípisy ze dne [datum]. Tyto přípisy byly podle dodejek vloženy do domovních schránek žalovaných dne [datum]. Žalobci tak v zákonné době jednoznačně projevili nesouhlas s dalším užíváním bytu žalovanými.

9. Podle § 1040 odst. 1 o. z. může vlastník žalovat toho, kdo věc neprávem zadržuje, aby mu ji vydal. Žalobci jako spoluvlastníci bytu jsou proto oprávněni požadovat, aby žalovaní po skončení nájmu byt vyklidili a odevzdali. Námitky žalovaných týkající se platnosti výpovědi ze dne [datum], předchozí výzvy k úhradě dlužných plateb, použití jistoty a výše nájemného nemohly výsledek tohoto řízení ovlivnit. Nájem neskončil na základě uvedené výpovědi, ale nezávisle na ní uplynutím sjednané doby dne [datum]. Předmětem tohoto řízení navíc není ani nárok žalobců na dlužné nájemné, náhradu za užívání bytu ani vypořádání jistoty.

10. Soud zohlednil rovněž osobní a sociální poměry žalovaných a skutečnost, že s nimi v bytě bydlel nezletilý syn žalované. Tyto okolnosti však samy o sobě nezaložily žalovaným ani jejich dítěti samostatný právní titul k užívání bytu po skončení nájmu. Ani při aplikaci § 2 odst. 3 a § 8 o. z., podle nichž výklad a použití právních předpisů nesmí být v rozporu s dobrými mravy a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, soud neshledal, že by výkon vlastnického práva žalobců byl v posuzované věci zjevně nepřiměřený. Žalovaní od počátku věděli, že nájem je časově omezen, a byli před jeho skončením i po něm opakovaně vyzváni k předání bytu. Žalobci navíc podali žalobu až po marném uplynutí dodatečných lhůt k dobrovolnému vyklizení.

11. Lhůta patnácti dnů k vyklizení bytu odpovídá § 160 odst. 1 o. s. ř. a běží až od právní moci rozsudku. Soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Žalovaní sami uvedli, že se jejich finanční situace změnila a že v nejbližší době očekávají zajištění jiného bydlení.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci měli ve věci plný úspěch. Žalobcům náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení, určená podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Tarifní hodnotu soud stanovil částkou 30 000 Kč, takže sazba mimosmluvní odměny činí 2 300 Kč za jeden úkon právní služby. Soud přiznal odměnu za čtyři společné úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání a odeslání předžalobních výzev ze dne [datum], sepsání žaloby a sepsání vyjádření žalobců ze dne [datum]. Protože právní zástupkyně zastupovala dva žalobce, náleží jí za druhého žalobce odměna snížená o 20 %, tedy 1 840 Kč za každý společný úkon; odměna za zastupování tak činí 16 560 Kč. K tomu soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon, celkem 1 800 Kč. Právní zástupkyně žalobců vykonává advokacii prostřednictvím plátce daně z přidané hodnoty, a žalobcům proto náleží i náhrada daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; při základní sazbě 21 % podle § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, činí tato náhrada po zaokrouhlení 3 856 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobců proto činí 27 216 Kč; žalovaným byla jejich náhrada uložena společně a nerozdílně, neboť řízení vyvolali společným setrváním v témže bytě po skončení společného nájmu, a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou povinni ji zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobců.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací