Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

30 C 235/2026

Soud: Okresní soud Plzeň-městoDatum rozhodnutí: 18. 9. 2026Č. j.: 30 C 235/2026-37Soudce: Mgr. Karel StehlíkAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: o 24 501,80 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPM:2026:30.C.235.2026.1
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníinsolvencenáhrada nákladůpostoupení pohledávkypodnikatel
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (17) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 14 501,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 710 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 960,50 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2026 do 28. 2. 2026, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2026 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný zaplatil částku 24 501,80 Kč, sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného poplatku 9 501,80 Kč a smluvní pokuty 5 000 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 710 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 960,50 Kč. Požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně a smluvní úrok ve výši 12 % ročně, oba z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok odvozovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 21 790 Kč v 52 týdenních splátkách, z nichž prvních 51 činilo 420 Kč a poslední 370 Kč. Sjednaná úroková sazba činila 87,40 % ročně a RPSN 214,27 %. Celkovou cenu úvěru tvořil úrok 5 062 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 900 Kč, cena rozšířené doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení 2 020 Kč a pojistné 2 808 Kč. Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Konečná splatnost úvěru byla sjednána na den [datum]. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě oznámením o postoupení pohledávky a následně předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřil, neuvedl žádná skutková tvrzení na svou obranu a nenavrhl žádné listiny. Soud vyšel z listin předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, zákaznické karty, mzdových dokladů, dokladu o zajištění ubytování, tabulky umoření, postupní smlouvy včetně její přílohy, potvrzení o úhradě úplaty za postoupené pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacích dokladů.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť věc bylo možné posoudit jen na základě předložených listin. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se k možnosti rozhodnout bez nařízení jednání vyjádřil, a byl poučen, že se v případě nevyjádření ve stanovené lhůtě bude mít za to, že proti tomuto postupu nemá námitky. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval. Podle § 101 odst. 4 o. s. ř. může soud při výzvě účastníka k vyjádření o návrhu týkajícím se postupu a vedení řízení připojit doložku, že se při nevyjádření ve stanovené lhůtě předpokládá absence námitek.

4. Smluvní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je vztahem spotřebitelským. Právní předchůdce žalobkyně vystupoval jako podnikatel poskytující spotřebitelské úvěry, zatímco žalovaný smlouvu uzavřel mimo rámec své podnikatelské činnosti. Na posouzení věci proto dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

5. Soud se nejprve zabýval úvěruschopností žalovaného. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Posuzuje zejména schopnost spotřebitele hradit sjednané splátky porovnáním jeho příjmů, výdajů, majetku, závazků a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr může poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení neplynou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele jej splácet.

6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako operátor u společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činil 33 498 Kč, neměl žádné vyživovací povinnosti, splátky jiných úvěrů ani kreditní kartu a jeho pravidelné měsíční výdaje činily 8 000 Kč. Žalovaný uvedl, že není v insolvenci ani exekuci. Výše jeho příjmu byla ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami za duben a květen 2024, z nichž vyplýval příjem 35 005 Kč, resp. 31 991 Kč. Poskytovatel vycházel rovněž z dokladu o zajištění ubytování žalovaného.

7. Již po odečtení žalovaným deklarovaných výdajů zůstával žalovanému z měsíčního příjmu disponibilní zůstatek převyšující 25 000 Kč. Týdenní splátka 420 Kč představovala v měsíčním vyjádření přibližně 1 820 Kč. Soud proto uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně měl dostatečné podklady pro závěr, že žalovaný bude schopen sjednané splátky hradit. Nevyšly tak najevo skutečnosti zakládající neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Soud však z úřední povinnosti hodnotil smlouvu z hlediska jejího souladu s dobrými mravy. Úvěr ve výši 10 000 Kč měl být vrácen částkou 21 790 Kč během 52 týdnů. Náklady úvěru tedy činily 11 790 Kč, což představuje více než 117 % poskytnuté jistiny. Sjednaná úroková sazba 87,40 % ročně a RPSN 214,27 % představují mimořádné finanční zatížení spotřebitele. K tomu smlouva obsahovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatky za upomínky, náklady vymáhání a ujednání o předání dluhu k vymáhání.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se dobrým mravům zjevně příčí. Skutečnost, že žalovaný smlouvu podepsal a byl seznámen s jejími parametry, takovému přezkumu nebrání.

10. Soud dospěl k závěru, že smlouva je pro své celkové ekonomické nastavení v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný měl za poskytnutí 10 000 Kč během jednoho roku vrátit více než dvojnásobek této částky. Již smluvní úrok činil více než polovinu jistiny; další významnou část ceny tvořily poplatky a pojistné. Ujednání o smluvní pokutě mohlo při prodlení dále podstatně zvýšit finanční zátěž žalovaného, což se v projednávané věci projevilo také uplatněním smluvní pokuty 5 000 Kč. Soud hodnotil smlouvu jako předtištěný dokument připravený profesionálním poskytovatelem úvěrů, vůči němuž žalovaný vystupoval jako spotřebitel.

11. Neplatnost nedopadá pouze na jednotlivé oddělitelné položky ceny. Smluvní úrok, poplatky, pojištění, pravidla hotovostního splácení a sjednané sankce tvoří provázanou ekonomickou konstrukci úvěru. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel smlouvu uzavřel za obdobných okolností bez těchto ujednání. Nelze proto uzavřít, že by smlouva bez neplatných ujednání obstála ve smyslu § 576 o. z. Smlouva je neplatná jako celek.

12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil plněním bez právního důvodu, obohacení vydat. Podle § 2993 o. z. má strana, která plnila bez platného závazku, právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný obdržel částku 10 000 Kč a podle přehledu plateb ani jiných předložených listin na ni ničeho neuhradil. Žalobkyni proto náleží vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč.

13. Tento nárok přešel na žalobkyni postoupením. Podle § 1879 o. z. může věřitel pohledávku postoupit jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Příloha postupní smlouvy označuje pohledávku číslem smlouvy 328062009 a jménem žalovaného; z potvrzení o zaplacení úplaty plyne, že postoupení nastalo dne [datum].

14. Oznámení o postoupení pohledávky obsahovalo rovněž výzvu, aby žalovaný uhradil dlužnou částku do deseti dnů od doručení. Zásilka byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. Podle § 570 odst. 1 o. z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Oznámení se proto považuje za došlé žalovanému dne [datum]. Žalovaný tuto zákonnou domněnku nijak nevyvrátil.

15. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě deseti dnů, která uplynula dne [datum]. Dne [datum] se proto dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi v prodlení požadovat úrok z prodlení. Jeho výše se určuje podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Repo sazba České národní banky k [datum] činila 3,50 %, a zákonný úrok z prodlení proto činí 11,50 % ročně. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.

16. Žalobkyni nenáleží smluvní úrok, dlužný poplatek, smluvní pokuta ani kapitalizované příslušenství odvozené od neplatné smlouvy. Z téhož důvodu jí nenáleží zákonný úrok z prodlení za dobu před [datum]. Soud proto žalobě vyhověl pouze v rozsahu vydání bezdůvodného obohacení 10 000 Kč s uvedeným zákonným úrokem z prodlení a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně uspěla pouze co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení od [datum], zatímco převážná část uplatněného nároku důvodná nebyla. S ohledem na její převážný neúspěch ve věci jí náhrada nenáleží. Žalovanému ze spisu žádné náklady řízení nevyplynuly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací