Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

30 C 259/2026

Soud: Okresní soud Plzeň-městoDatum rozhodnutí: 26. 10. 2026Č. j.: 30 C 259/2026-35Soudce: Mgr. Karel StehlíkAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: o zaplacení částky 92 469,03 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSPM:2026:30.C.259.2026.1
náklady řízenísmlouva o úvěrudoručovánínáhrada nákladůpojištění úvěruobchodní rejstříkakcie
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (25) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 92 469,03 Kč, kapitalizovaný úvěrový úrok ve výši 12 015,56 Kč, úvěrový úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 90 669,03 Kč od 28. 7. 2026 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 749,68 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 92 469,03 Kč od 28. 7. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 23 950,10 Kč k rukám jejího zástupce, advokáta [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město – doplatek soudního poplatku ve výši 1 121 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 92 469,03 Kč, představujících nesplacenou jistinu úvěru 90 669,03 Kč a poplatky za upomínky a výzvy 1 800 Kč, dále kapitalizovaný úvěrový úrok 12 015,56 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 5 749,68 Kč. Požadovala rovněž úvěrový úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 90 669,03 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 92 469,03 Kč za tutéž dobu. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o neúčelovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 36 měsíčních splátkách, úvěr však řádně a včas nesplácel. Po opakovaných upomínkách a výzvách žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. K datu podání žaloby dne 27. 7. 2026 podle žalobkyně činil celkový dluh 110 234,27 Kč. Žalovaný přes předžalobní výzvu nic neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť věc bylo možné posoudit na základě listin. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil k možnosti rozhodnout bez jednání, a byl poučen o následcích nevyjádření; ve stanovené lhůtě souhlas neodmítl. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Skutečnost, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, soud nepovažoval sama o sobě za uznání žalobního nároku; jeho důvodnost posoudil podle obsahu listin.

4. Soud vyšel z těchto listin:

5. Žádost o úvěr a smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] dokládají, že žalovaný požádal o neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč, se splatností ve 36 měsíčních splátkách po 5 358 Kč, s pevnou úrokovou sazbou 17,19 % ročně. Smlouva uvádí poslední splátku ve výši 5 321,51 Kč a celkovou částku k zaplacení 192 851,51 Kč. Záznam o elektronickém podpisu dokládá, že žalovaný smluvní dokumentaci přijal elektronicky dne [datum].

6. Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru uvádějí zejména RPSN 18,59 % ročně, celkovou částku splatnou podle modelového výpočtu 192 851,51 Kč a výpůjční úrokovou sazbu 17,19 % ročně. Z dokumentu dále vyplývá, že pojištění úvěru nebylo podmínkou jeho poskytnutí a že pravidelný poplatek za vedení úvěrového účtu ani za elektronické výpisy sjednán nebyl.

7. Obchodní podmínky pro [Anonymizováno] spotřebitelské úvěry, účinné od [datum], dokládají pravidla splácení úvěru, následky prodlení, možnost zesplatnění úvěru po předchozí výzvě a způsob doručování písemností. Obsahují rovněž sjednané částky za upomínku a výzvu a úpravu jejich vztahu k nákladům spojeným s vymáháním.

8. Výpis z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] dokládá, že žalovanému bylo dne [datum] skutečně načerpáno 150 000 Kč převodem na jeho účet.

9. Oznámení o změně data splátky ze dne [datum] dokládá, že den splátky byl změněn ze 14. na 25. den v měsíci a že podle změněného splátkového režimu měla poslední splátka připadnout na [datum]. Tato listina proto prokazuje změnu původního splátkového kalendáře; nárok na zaplacení celého nesplaceného zůstatku žalobkyně opírá o následné zesplatnění úvěru.

10. Historie úvěrového účtu a přehled splátek zachycují pohyby na úvěrovém účtu a platby žalovaného. Zaznamenávají postupné snižování jistiny v průběhu splácení a následný zůstatek jistiny 90 669,03 Kč. Z historie dále vyplývá, že další platby nevedly k úplnému splacení tohoto zůstatku.

11. Podklad žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti uvádí, že žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem 26 000 Kč. Žalobkyně při výpočtu použila příjem ověřený z transakcí na účtu ve výši přibližně 24 360 Kč měsíčně a měsíční výdaje včetně úvěrových závazků vypočetla na 16 586,60 Kč. Výsledná platební kapacita činila 7 773,40 Kč měsíčně; sjednaná splátka 5 358 Kč ji nepřevyšovala.

12. Zprávy z úvěrových registrů CBCB a interní podklad k vyhodnocení žádosti zachycují dva existující splátkové závazky s měsíčními splátkami celkem 3 644 Kč a nesplacenou jistinou 27 312 Kč, bez evidované částky po splatnosti. Uveden byl také kontokorentní limit 2 000 Kč, který nebyl v době posouzení čerpán. Interní hodnocení žádost vyhodnotilo jako schválenou a rizikovost žalovaného jako nízkou.

13. Upomínka ze dne [datum], výzva ze dne [datum], opakovaná výzva ze dne [datum] a poslední výzva ze dne [datum], obsažené v korespondenci, dokládají, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných splátek. Uplatněné poplatky činily 300 Kč za upomínku a po 500 Kč za tři výzvy, celkem 1 800 Kč. Poslední výzva vyzývala k úhradě nejpozději do [datum] a upozorňovala na možnost zesplatnění.

14. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] obsahuje prohlášení žalobkyně o zesplatnění pohledávek z úvěru ke dni [datum] a vyčíslení částky požadované k úhradě. Dodejka dokládá, že zásilka byla žalovanému zaslána na jeho adresu, nebyla v úložní době vyzvednuta a byla vrácena žalobkyni. Soud přihlédl rovněž k ujednáním obchodních podmínek o doručování písemností.

15. Předžalobní výzva ze dne [datum] a poštovní podací arch dokládají, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a výzvu odeslala na jeho adresu. Podací arch zaznamenává zásilku adresovanou žalovanému; žaloba byla podána až následně.

16. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně potvrzuje její identifikační údaje a právní formu akciové společnosti.

17. Z uvedených listin soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla 150 000 Kč. Žalovaný úvěr částečně splácel, avšak nesplatil zůstatek jistiny 90 669,03 Kč. Po prodlení žalobkyně žalovanému zasílala upomínky a výzvy, jejichž poplatky v žalobě vyčíslila celkem na 1 800 Kč. Po marné poslední výzvě žalobkyně úvěr zesplatnila a před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně vyčíslila ke dni [datum] dluh na jistině a poplatcích částkou 92 469,03 Kč, kapitalizovaný úvěrový úrok částkou 12 015,56 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částkou 5 749,68 Kč. Žalovaný v řízení nepředložil doklad o dalším splnění dluhu.

18. Právní vztah účastníků soud posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalovaný uzavřel smlouvu jako fyzická osoba pro nepodnikatelský účel, zatímco žalobkyně při poskytování úvěru jednala v rámci své podnikatelské činnosti; jde proto o spotřebitelský úvěr.

19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném při uzavření smlouvy měl poskytovatel před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, zejména porovnáním příjmů a výdajů a zohledněním způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 téhož zákona je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s povinností uvedenou v § 86 odst. 1 větě druhé.

20. V této věci žalobkyně při posouzení nevycházela pouze z příjmu deklarovaného žalovaným ve výši 26 000 Kč. Použila příjem ověřený z pohybů na běžném účtu ve výši přibližně 24 360 Kč a zahrnula do výdajů pravidelné i nepravidelné platby i stávající úvěrové závazky. Registry zaznamenávaly dva splátkové závazky s celkovou měsíční splátkou 3 644 Kč, avšak bez prodlení, a nečerpaný kontokorentní limit 2 000 Kč. Po zohlednění výdajů 16 586,60 Kč zůstala platební kapacita 7 773,40 Kč, tedy částka vyšší než sjednaná splátka 5 358 Kč. Výsledky registrů a interního hodnocení současně neukazovaly na předchozí delikvenci ani na jiné zaznamenané rizikové okolnosti. Soud proto uzavřel, že předložené podklady svědčí o řádném posouzení úvěruschopnosti a že při poskytnutí úvěru nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet.

21. Soud posoudil i obsah smluvních ujednání z hlediska jejich přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Podle § 1796 občanského zákoníku je lichvou smlouva, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a získá plnění v hrubém nepoměru k poskytnutému plnění. Takové okolnosti nebyly z listin zjištěny. Úroková sazba 17,19 % ročně, RPSN 18,59 % ročně i celková částka splatná podle smlouvy byly ve smluvních a předsmluvních dokumentech uvedeny konkrétně a srozumitelně. Podle § 1813 občanského zákoníku je třeba zkoumat, zda ujednání v rozporu s požadavkem poctivosti nezakládají významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k jasnému uvedení sazby, RPSN, celkové splatné částky i splátkového kalendáře soud neshledal důvod uzavřít, že by ujednání o ceně úvěru byla skrytá nebo pro spotřebitele nesrozumitelná. Soud současně přihlédl k tomu, že pojištění ani pravidelné poplatky nebyly podmínkou či součástí úvěru.

22. Ujednání o platbách při prodlení soud posoudil také podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Toto ustanovení připouští náhradu účelně vynaložených nákladů, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu v zákonem omezené výši. Žalobkyně uplatnila čtyři poplatky v celkové výši 1 800 Kč, přičemž jejich jednotlivé částky činily 300 Kč a 500 Kč. Soud při hodnocení vyšel z předložených upomínek a výzev i ze smluvního ujednání, podle něhož částky za jejich zaslání zahrnovaly náklady spojené s jejich zasláním a smluvní pokutu. Tento závěr předpokládá, že uplatněná částka nepřekračuje limity § 122, zejména limit vztahující se k jednotlivé splátce; podklady o rozdělení těchto částek mezi náklady a smluvní pokutu je třeba před vyhotovením konečného rozhodnutí zkontrolovat.

23. Podle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru se zesplatnění spotřebitelského úvěru může týkat jen nesplacené jistiny, nikoli budoucích nákladů úvěru, a věřitel musí před zesplatněním spotřebitele vyzvat k úhradě dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu nejméně 30 dnů. Poslední výzva ze dne [datum] stanovila lhůtu k úhradě do [datum] a upozornila na následné zesplatnění. Žalovaný dluh v této lhůtě neuhradil. Oznámení o zesplatnění se týkalo pohledávek z úvěru; žalobkyně požaduje zůstatek jistiny, nikoli budoucí náklady úvěru. Soud proto považoval podmínky zesplatnění za splněné a vyšel z žalobkyní uplatněného vyčíslení.

24. Žalovaný, který svůj dluh řádně a včas neplní, je podle § 1968 občanského zákoníku v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel požadovat úrok z prodlení; jeho zákonnou výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně.

25. Sjednaná úvěrová sazba činila 17,19 % ročně, žalobkyně však uplatnila smluvní úrok pouze ve výši 11,5 % ročně. Takto uplatněná sazba nepřevyšuje limit stanovený v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru pro dluh, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení déle než 90 dnů, a žalobkyně se domáhá jen jí vyčíslené, nižší sazby. Výše kapitalizovaných úroků i jejich dalšího běhu vychází z částek a období uplatněných v žalobě a žalovaný proti nim nepředložil vlastní vyúčtování ani doklad o úhradě.

26. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, jak dokládají předžalobní výzva a poštovní podací arch. Podmínka § 142a odst. 1 o. s. ř. je proto splněna.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch; podmínka předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. byla splněna. Náklady žalobkyně zahrnují soudní poplatek 3 699 Kč a doplatek soudního poplatku 1 121 Kč, celkem 4 820 Kč. Náklady právního zastoupení byly vypočteny z tarifní hodnoty 92 469,03 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Odměna za jeden úkon činí 4 820 Kč, tedy 1 500 Kč a 40 Kč za každou z 83 započatých tisícikorun převyšujících 10 000 Kč; za tři úkony - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu s právním rozborem a podání návrhu ve věci samé - činí odměna 14 460 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu. K tomu náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem 1 350 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Z částky 15 810 Kč činí náhrada DPH v sazbě 21 % částku 3 320,10 Kč. Náklady právního zastoupení tak činí 19 130,10 Kč; po připočtení soudního poplatku 4 820 Kč činí celková náhrada nákladů řízení 23 950,10 Kč, splatná k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Doplatek poplatku je žalobkyni ukládán jako poplatnici podle § 2 odst. 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, protože elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud v řízení pokračoval.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací