Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok ve výši 23,99 % ročně plynoucí z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o vydání kreditní karty, která je smlouvou o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše [částka]. Vyčerpanou část úvěru se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem 23,99 % ročně a poplatky povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných úvěrů. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce, dlužných poplatků, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byla upomínán.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru (vydání kreditní karty č. [hodnota]) ze dne [datum], obchodních podmínek a ceníku, výpisu z účtu kreditní karty, vyjádření banky, dokumentace ze systému banky a prohlášení o okamžitém zesplatnění banky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru (vydání zmíněné kreditní karty), na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka]. Vyčerpanou část úvěru se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem 23,99 % ročně a poplatky povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných úvěrů. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaný nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum], když pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisu z kreditní karty vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke stejnému dni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost [Anonymizováno] [IČO] IČO, , a ta ji následně postoupila na žalobkyni. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení žalované částky.
4. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení sporu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (poskytnutí kreditní karty) dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaný čerpal peněžní prostředky, ale svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostál, když řádně a včas neplatil splátky úvěru a dostal se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Jelikož žalovaný dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatil, soud žalobě vyhověl. Soud nemá pochybnosti o správnosti listin předložených žalobkyní a zároveň žalovaný žádné relevantní okolnosti neuzavření smlouvy netvrdil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) zmíněné vyhlášky, z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) zmíněné vyhlášky a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) zmíněné vyhlášky, včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.