Výrok
I. Manželství pana [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], narozeného [Datum narození manžela] a paní [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] před Úřadem městského obvodu [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud manželství uzavřené dne [datum] s manželkou před Úřadem městského obvodu [adresa], rozvedl. Manžel uvedl, že se z manželství nenarodily žádné děti. Manželé mají rozdílné pohledy na vzájemné soužití ve všech aspektech a zejména v oblasti financí. Situace vedla k opakujícím se a stupňujícím se hádkám. Vše vygradovalo odstěhováním se manželky ze společné domácnosti v létě 2025.
2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila s tím, že uvedla, že se ze společné domácnosti odstěhovala v září 2025.
3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z oddacího listu má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřené [datum] před Úřadem městského obvodu [adresa], když toto manželství je zapsáno v knize manželství matričního Úřadu městského obvodu [adresa] ve svazku [Anonymizováno], ročník [Anonymizováno] na straně [Anonymizováno] pod pořadovým číslem [hodnota]. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželka se ze společné domácnosti odstěhovala v září 2025. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Oba považují manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manželé rovněž shodně uvedli, že mezi nimi docházelo k častým hádkám, které vedli k jejich vzájemnému odcizení.
4. Podle článku 30 smlouvy České republiky s [Anonymizováno] o právní pomoci v občanských věcech č. 123/2002 Sb. m. s., se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení.
5. S ohledem na to, že oba manželé jsou občany [Anonymizováno], soud vycházel z právní úpravy [Anonymizováno], která se týká zániku manželství.
6. Podle Hlavy 11 čl. 105 zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10. ledna 2002, v platném znění, zaniká manželství rozvodem na návrh některého z manželů na základě rozhodnutí soudu v souladu s články 110 tohoto zákona. Podle článku 112 odst. 1, 2 soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě, a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam.
7. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí. Účastníci nemají žádné společné nezletilé děti. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že je možné manželství rozvést, a proto jej rozvedl tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno.
8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních a dále tím, že se oba účastníci tohoto práva vzdali.